Výběr z denního tisku, 13. března

Od příští sezóny bude hostujícím dirigentem České filharmonie Manfred Honeck. Podle Věry Drápelové v Mladé frontě Dnes přináší tento špičkový umělec na koncerty neotřelý program. Dnes, zítra a v pátek uvede s Českou filharmonií takovou neobvyklou sestavu Ave Maria Antona Brucknera, závěr opery Francise Poulenca Dialogy karmelitánek, Stabat Mater Karola Szymanovského a Fantastickou symfonii Hectora Berlioze.Sám k programu říká: „Chtěl jsem zdůraznit neustálou provázanost života a smrti. ... Po scéně gilotinování jeptišek v Poulenckově opeře ... následuje úděl matky oplakávající mrtvého syna, A Fantastická symfonie líčí osud hrdiny, který prochází různými světy a sny. V jednu chvíli se dokonce zdá, že je veden na popravu.“

Výstava Europa Jagellonica je po Kutné hoře a Varšavě teď k vidění v německé Postupimi, píše o tom dnešní Právo. Přestože jsou tu vystaveny některé vzácné exponáty, které v Česku chyběly, rozsahem je německá repríza asi čtvrtinová. I tak prý Němci mohou vůbec poprvé obdivovat osobnosti české pozdní gotiky a rané renesance – podle recenzenta Petera Kováče by tedy měla výstava být objevná, v tom smyslu, že otevírá obzor směrem na východ. Je prý ale škoda, že se výstava nekoná v nedalekém Berlíně.

V Lidových novinách ještě hodnotí Čarodějova učně, nedávnou premiéru baletu Národního divadla v Praze. Skladatel Zbyněk Matějů, choreograf Jan Kodet a režisérská dvojice SKUTR prý představují temný příběh mistra a jeho učně Krabata s poetickým nádechem a lyrismem, v plném rozmachu tvůrčí fantazie jasně ukotvené v režijně-scénické vizi. Vzniká prý dojem oživlého snu, magické podívané, píše Lucie Dersényijová. A ve své kritice rozebírá postupně všechny složky inscenace.

Po mnoha politických projektech se prý pražskému DOXu podařilo uspořádat mimořádnou výstavu – retrospektivu polského umělce žijícího v New Yorku Krzysztofa Wodiczka. Dočteme se v Hospodářských novinách. Wodiczko je známý především svými sociálními intervencemi do veřejného prostoru. Na konci 70. let začal v Kanadě experimentovat s videoprojekcemi na veřejných budovách a pomnících. A současná výstava představuje právě průřez z nich. Na závěr výstavy vytvořil Wodiczko také český site specific. Natočil výpovědi dětí ze Šluknovského výběžku o traumatech po nedávných neofašistických demonstracích. Jejich mluvící tváře pak promítá na busty a jednu sochu postav z českých dějin – dominuje jim T. G. Masaryk, dále jsou tu Božena Němcová, František Palacký, Josef Jungmann, Eliška Krásnohorská, Karel Havlíček Borovský a Bedřich Smetana. Žádný dokument ani jiný apel by podle recenzentky Lenky Lindaurové nebyl tak nezapomenutelný.