Všechno, co chci k Vánocům, je jít do Betléma

Už jsme si zvykli, že vše je relativní a vždy záleží na úhlu pohledu. Za „královnu Vánoc“ považujeme Mariah Carey s písní All I Want for Christmas, která od roku 1994 vévodí žebříčkům nejhranějších vánočních skladeb. V absolutním počtu odehraných skladeb by ale na našem území klidně mohla zvítězit koleda Půjdem spolu do Betléma nebo Narodil se Kristus pán, které se v českých domácnostech zpívají již půl tisíciletí.

Opravdové evergreeny

Vánočními hity se tak stávají novodobé vánoční písně vedle tradičních koled. Každá z nich však staví na jiných principech. Koledy se přimykají k původnímu křesťanskému pojetí Vánoc. Jejich autorství je většinou neznáme, spojujeme si je až s jejich zapisovateli, těmi byli zejména učitelé a kněží. „Když zní koleda, přejeme druhým a dostáváme za to dar. Když se nepopřálo, znamenalo to něco špatného. Tato utilitární magie funguje dodnes,“ říká etnomuzikolog Lubomír Tyllner.

Koleda byla ale také spojena s pochůzkami. „Tradice obcházení domů je spojena již s antikou,“ doplňuje. Lidové vánoční písně se sice zpívaly po staletí, zapisovat se ale začaly až v období renesance. Z přelomu 15. a 16. století tak pocházejí první záznamy koled Narodil se Kristus Pán nebo Půjdem spolu do Betléma.

Předpověď počasí i zelená vlna

Jako signifikantní pro novodobé vánoční skladby označili hudební dramaturgové pořadu ArtCafé zvuk rolniček, řehtání koňů, velké sbory a košaté aranže. Tyto skladby jsou obsahově odlehčené a dozvídáme se v nich předevsím zprávy o meteorologické situaci, přičemž hlavní důraz se klade na sněhové zpravodajství a informace o sjízdnosti vozovek.

Takové parametry zcela naplňuje populární Jingle Bells, která je často označována za lidovou píseň. Ovšem skladbu složil americký učitel James Lord Pierpoint v roce 1857. Je to také první vánoční píseň, která zazněla ve vesmíru.

Netradiční poselství

Jedním z nejpilnějších interpretů vánočních písní, který přichází s předělávkami i vlastními skladbami, je americký písničkář Sufjan Stevens. Celkem se podepsal již pod 42 vánočních skladeb: Někdy se o něm hovoří jako o následovníku Boba Dylana. Vyhýbá se však osvědčenému jmelí a cinkajícím rolničkám a vyzývá třeba posluchače k tomu, aby zavolali své babičce.

Vánoční skladby jsou v moderní době také často využívány k upozorňování na nešvary společnosti. Nezvyklou koledu Žárovka samotky nazpíval i Vladimír Merta, ve které vzpomíná na všechny politické vězně.

Vánoce, Vánoce podvádějí

Měření oblíbenosti novodobých vánočních písní komplikuje jejich zneužívání pro komerční účely. Tyto skladby se totiž nehrají od října jenom tak. Obchodníci se pečlivě zabývají vlivem hudby na spotřebitelské chování a věnují se správnému zacílení. Podrobnosti uvedla Petra Kultová ve vysílání. Vánoční skladby jsou důležité i pro charitativní projekty, kterým pomáhají ve finančních sbírkách k zajištění dobročinných aktivit.

Ověřeno staletími

Podle Lubomíra Tyllnera však některé postupy fungují stále a vánoční písně mají své typické DNA: „Jeden typ hitu má idylickou, ukolébavou, něžnou a velebnou náladu. Pak je tu druhá skupina skladeb s radostným, veselým až pochodovým rytmem. Ve vánočních skladbách vždy objevíme jednoduchost, triviálnost se vzkazem, že se máme veselit. Vánoční koleda by neměla být dlouhá, musí být přehledná, dobře zapamatovatelná, maximálně 24 taktů.“ A o klíčových slovech již byla řeč.

Tuzemský skladatelský tým zatím ve světě nejvíce zabodoval s písněmi Nesem vám noviny a hudbou Karla Svobody z filmu Tři oříšky pro Popelku. Zejména v Norsku patří tato pohádka k velmi oblíbeným a tamní hudebníci se čile věnují i remixům skladeb písní Tre Nøtter til Askepott.

Uvidíme, které ze současných nejhranějších skladeb se zadaří a za 500 let se stane “opravdovým” evergreenem.

Celé ArtCafé, kde uslyšíte všechny vánoční písně, které zazněly v živém vysílání, si můžete poslechnout zde: