Nejlepší desky roku 2018. Nadžánrový výběr od jazzu přes alternativu až k sonickým experimentům

Hudební publicisté, dramaturgové a hudebníci, kteří stojí za celoročním výběrem hudby pro pořad ArtCafé, sledují rock, alternativní hudbu, šanson, jazz, polyfonickou hudbu i sonické výlety na okraj arktického ledu. Žánrovou šířku dokazuje letošní anketa, které se zúčastnilo šest z nich. „Výběr desek z velkého množství hudby, které vychází, je velmi osobní, podtrhujeme jeho subjektivitu,“ shodují se všichni. Mozaika jejich nominací je pohromadě víc než inspirativní. Podívejte se na jejich favority, poslechněte si ukázky z alb a podnětné komentáře k nim ve speciálu pořadu ArtCafé 28. prosince 2018!

Pavel Klusák

Julia Holter – Aviary

Doporučuji tuto americkou skladatelku a zpěvačku jako osobnost mezi člověkem s akademickým vzděláním a neškoleným citem. Má kuráž být melodická a experimentální zároveň.

Scanner – Mass Observation

Letos vyšla reedice díla Robina Rimbauda, který si v 90. letech vyrobil anténu, zachycující hovory z telefonních sítí. Pracuje s úniky našeho soukromí, což je samozřejmě téma stále velmi aktuální.

Jana Winderen – Spring Bloom in the Marginal Ice Zone

Letos asi nejvýraznějším albem je field recording počin norské umělkyně, která se vydala natáčet jaro do moře na kraji ledového. Album je svědectvím o zvukového bohatství, které má i environmentální rozměr.

Michal Pařízek

Low – Double Negative

Po čtvrtstoletí existence natočila trojice Low svoje možná nejodvážnější album, na kterém jejich křehkou a niternou formu jejich písní rozbíjí razantní elektronické plochy.  

Tomáš Palucha – Čaro

Druhé dlouhohrající album hledačské formace představuje jejich hudbu v sevřenější formě čtyřčlenné kapely, základ alba pochází z představení, na kterých Tomáš Palucha doprovázeli němý film Häxan / Čarodějnictví v průběhu věků z roku 1922. 

Marianne Faithfull – Negative Capability

Jednasedmdesátiletá umělkyně mluví o svém novém albu jako o “otevřené operaci srdce,” jako o svém dosud nejupřímnějším díle, každopádně jde o jedno z jejích nejlepších alb vůbec, po více než padesáti letech její kariéry. 

Eliška Vidomus

Vincent Peirani: Living Being II – Night Walker

„Vincent Peirani podle mě patří k nejprogresívnějším akordeonistům současnosti, stejně jako například polské akordeonové Motion Trio nebo česko-běloruské duo Zabelov Group. Dokazuje, že akordeon je nástroj, který má neskutečně široké spektrum zvukových možností. Z aktuálního alba doporučuji cover verzi písně Kashmir od Led Zeppelin, která pro mě představovala vrchol Peiraniho dubnového koncertu na Jazz Festu Brno.​“

Gurls – Run Boy, Run

„Zpěv, kontrabas a saxofon. Hudba norského tria GURLS pro mě představuje svěží a sebevědomý hlas tří dívek, které si moc dobře uvědomují, jaká očekávání možná mohou jako dívčí skupina vzbuzovat – tím spíš mají tendenci tato očekávání narušovat a někdy se jim i vysmívat. Skladby jsou výhradně akustické, bez použití efektů a často stojí na výrazných energických groovech, soulovém zpěvu a agresívním rapu. Jasná letošní volba.“

NES – Ahlam

„Podobně jako Dhafer Youssef nebo Ibrahim Maalouf dokáže francouzsko-alžírská zpěvačka Nesrine Belmokh organicky propojit arabské vlivy s celou řadou dalších hudebních světů a výsledkem je podmanivá fúze arabské hudby, soulu a šansonu.“

Jonáš Kucharský

„Tři desky, které jsem vybral, vymezují pole toho nejzajímavějšího ze současné alternativní a experimentální hudby. Vyhnul jsem se ale těm, které už posluchači znají z některých letošních dílů ArtCafé. Jako jedno z nejvýraznějších letošních témat v hudbě vnímám vyrovnávání se se sílícím pocitem konce, nebo blížící se apokalypsou." říká Jonáš Kucharský.

Vessel – Queen of Golden Dogs

„Bristolský producent, který pracuje s vlastními originálními nástroji a elektronikou. Jeho hudba se pohybuje na hraně fascinace tradicí britského hledání vlastního hudebního jazyka a extrémních poloh elektronické hudby. Doporučuji pro otevřené uši a otevřené hlavy.“

Jonathan Hering – Carmina Chromatico

„Mladý liverpoolský skladatel, který vydal historický průřez vokální polyfonií. Všechny hlasy si sám nazpíval a pracuje až s mikrotonální destrukcí původního materiálu. Tak starý materiál jsem nikdy neslyšel znít tak aktuálně.“

Mount Eerie – After

„Deska, které se při bilanci letoška nemůžu vyhnout. Jedna z nejlepších živých nahrávek, kterou jsem kdy slyšel. Po dvou zničujících, ale fantastických albech, na kterých se Phil Elvrum vyrovnával se smrtí svou ženy, vydal tuto původně fanouškovskou nahrávku koncertu, která v mnoha ohledech možná uzavírá tuto truchlivou fázi jeho autorského života."

Josef Sedloň

Tomasz Bednarczyk – Illustrations for those who

Polský talent na poli drone ambient/field recordings, který už více než dekádu posunuje styl ambient, poslední dobou i pod svým alter egem New Rome. Jeho novinka je čistě léčivá hudební záležitost, kterou doporučuju na dlouhé zimní noci.

Djrum – Portrait with Firewood

Geniální britský producent Felix Manuel je už také několik let předvojem na poli elektronické hudby, kombinuje vlivy drum´n´bassu, ethnické hudby, bass music či filmové hudby a jeho letošní opus to jen dokazuje.

Nils Frahm – All Melody

V současné době jeden z předních představitelů současné post-klasické hudby, německý skladatel se na novém album All Melody vydal dalším směrem, kde zapojil své vlastnoručně sestavené varhany.

Zdeněk Přidal

Dorota Barová – Iluzja

Sólový debut violoncellistky a zpěvačky Doroty Barové rozhodně nepůsobí jako autorská prvotina, Dorota Barová naopak maximálně zúročila své dosavadní bohaté zkušenosti z různých formací.

Camille Bertault – Pas de géant

Pro mě objev roku nebo minimálně jeden z objevů, klasicky vzdělaná zpěvačka z Paříže natočila pozoruhodnou, nadžánrovou desku, která vyniká svou barevností.

Sons of Kemet – Your Queen Is A Reptile

Nejnovější album formace britského saxofonisty Shabaky Hutchingse zaujme nejen hudebně, ale také svým osobitým společenským apelem.

Celé ArtCafé včetně vybraných hudebních ukázek si můžete poslechnout zde: