Dvě století s Tichou nocí. V čem naplňuje charakteristiku hitu, evergreenu nebo koledy?
Výročí písně Stille Nacht slaví Rakušané možná víc, ale jistě vřeleji, než století své republiky. Poprvé předvedli tuto vánoční píseň její autoři kantor Gruber a kněz Mohr 24. prosince 1818 po mši svaté u jesliček v kostele Sv. Mikuláše v Oberndorfu u Salcburku. Odtud se rozšířila do světa. Je součástí seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a odhaduje se, že ji dnes zpívá kolem dvou miliard lidí. V češtině začíná slovy Tichá noc, svatá noc…
Tichou noc si můžete na stanici Vltava prožít už odpoledne na Štědrý den, kdy uvedeme rozhlasovou podobu besedy z Památníku národního písemnictví na Strahově. O tom, jak se původem hornorakouská píseň ujala v českém prostředí, zde začátkem listopadu debatovali etnomuzikolog Lubomír Tyllner, novinář Jiří Peňás, překladatel Jiří Franc, germanista Václav Maidl, hudební publicista Boris Klepal a písničkářka Jana Vébrová. Pro tu, jak řekla, je píseň svým sentimentem trochu oříšek, a tak si ji upravila, zahrála na harmoniku a zazpívala po svém. V její verzi zní píseň i v pořadu Dvě století s Tichou nocí, který na základě besedy vznikl následně pro Český rozhlas Vltava.
Snad všichni máme v povědomí romantický příběh o myšce, která prokousala varhanní měchy, a tak půlnoční mši v Oberndorfu, která byla bez hudby nemyslitelná, zachránili pomocný kněz Josef Mohr a místní kantor a varhaník Franz Gruber svou písní Stille Nacht, kterou zazpívali společně s doprovodem Mohrovy kytary. Tuto romantickou legendu postavíme v rozhlasové besedě do světla posledních historických a muzikologických výzkumů, které iniciovala spolková země Salcbursko v jubilejním roce slavné vánoční písně. Zaměříme se na to, jaký vliv mělo na její vznik nové uspořádání Evropy po Napoleonově porážce, jak se promítl výbuch indonéské sopky a „rok bez léta 1816“ do veršů, které se později staly písňovým textem. Budeme sledovat cesty rukavičkářů a hudebníků Strasserových na velké vánoční trhy, kde jim Stille Nacht zajišťovala dobrý odbyt zboží. Představíme Tyrolské národní pěvce, kteří píseň exportovali dál do Evropy, Ameriky a dokonce na dvůr ruského cara. Ozřejmíme, v čem naplňuje Stille Nacht charakteristiku hitu, evergreenu nebo koledy. Vysvětlíme, jak se dostala do Čech, jak se jí dařilo v Hollywoodu a co znamenala na bojištích první a druhé světové války také pro české vojáky.
Zemská výstava ke 200. výročí Stille Nacht připomíná v Salcburku a na dalších šesti místech v Rakousku okolnosti vzniku písně, její rozmanité podoby a historické události, které z ní vytvořily symbol naděje a míru. Besedy v několika evropských městech včetně Prahy proběhly k výstavě, která potrvá do 2. února 2019, jako doprovodný program.
Dvě století s Tichou nocí vysílá stanice ČRo Vltava 24. prosince v 16.00.
Související
-
Všechno, co chci k Vánocům, je jít do Betléma
Poslechněte si speciální vydání ArtCafé, ve kterém pátráme po tom, z jakých ingrediencí se skládá vánoční hit.