Vrah z města meruněk. Literární reportáže Witolda Szabłowského
Jak vnímají mladí Turci sex a jaké nástrahy jim klade islámská společnost? Jak se žije ženám v tureckých ortodoxních rodinách? Proč dochází k vraždám ze cti? A co se stalo 14. prosince 2008, když se George Bush před novináři loučil s Irákem? Příběhy z dnešního nebo nedávného Turecka očima polského reportéra a spisovatele Witolda Szabłowského. S odstupem i bezprostředně zároveň. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Literární reportáže mají v Polsku bohatou tradici. U nás patří mezi nejznámější zástupce tohoto žánru zřejmě Mariusz Szczygieł, který dosáhl největšího ohlasu v roce 2006, kdy vyšla jeho kniha Gottland. V ní se s odstupem, jehož může dosáhnout jen cizinec, podíval na Českou republiku a podal o ní zcela neotřelou zprávu. Od té doby se českého překladu dočkalo několik dalších svazků tohoto autora.
Szczygieł už ale zdaleka není jediným polským reportérem, s nímž se zdejší čtenář setkává. V knihkupectvích se objevují jména jako Margo Rejmer, Wojciech Górecki, Lidia Ostałowska nebo Paweł Smoleński. Ta se do povědomí dostala především zásluhou dvou nakladatelství, která spojila své síly – Dokořán a Jaroslava Jiskrová-Máj.
Příběhy z Turecka
Do série polských reportáží, kterou společně vydávají, se v roce 2016 zařadila také kniha nazvaná Vrah z města meruněk, jejíž podtitul prozrazuje více, zní totiž Příběhy z Turecka. Autorem svazku je Witold Szabłowski. Narodil se v roce 1980 a vystudoval žurnalistiku a politologii na varšavské univerzitě, poté pracoval v polské zpravodajské televizní stanici TVN24 a působil i v zásadním deníku Gazeta Wyborcza.
Podstatný pro jeho práci i život jako takový byl roční studijní pobyt v Turecku, kdy se začlenil do tamní společnosti a měl tak možnost mluvit s místními lidmi a pozorovat dennodenní chod věcí. Právě z rozhovorů s obyvateli různých koutů Turecka nakonec vytvořil literární reportáže, které spojil v knize Vrah z města meruněk.
Přeložila ji Barbora Kolouchová, která z ní také následně vybrala pět kapitol pro rozhlasové zpracování. Ty potom prošly dramatizací, k níž množství přímých řečí zpovídaných osob přímo vybízelo. Prostřednictvím hlasů několika herců se tak přeneseme do exotických krajin, kde jsou dcery prodávány mužům, kde mladí chlapci chodí za prostitutkami a kde se ve velkém skupují boty, kterými byl napaden prezident Bush. Szabłowski však jako správný novinář neukazuje jen jednu stranu mince, nýbrž nabízí pohledy vždy z několika úhlů.
Nejposlouchanější
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka