Vpád majestátu do světa umění

15. červen 2018

Vztah českých prezidentů k umění je tradičně ambivalentní. Vyjadřuje přirozené napětí mezi subversivní, podvratnou rolí moderního umění a nadčasovým majestátem prezidentské funkce, s nímž se nelze nikdy dokonale vyváženě, státnicky srovnat.

02839813.jpeg

Tak se i neformální, zpočátku mimořádně disentní prezident Václav Havel proměňoval ze vstřícného milovníka moderního umění v konzervativního ochránce pravých hodnot. Pražský hrad za jeho působení sice žil pestrým výstavním a koncertním životem, ale se srdcem nad Hradem Jiřího Davida se už tehdejší hlava státu těžko vyrovnávala. Podobně jako s výstavou angažovaného a velmi invazivního politického umění Politik-Um, jež prezident Havel a jeho spolupracovníci nakonec nevystáli, takže došlo k cenzorskému zásahu vůči instalaci skupiny Pode Bal, která tehdy (rok 2002) mimo jiné přelepovala Hrad nápisy „Zimmer frei“, odkazujíc tak na Havlův odchod, nevyřešené česko-německé spory i ochotu Čechů prodat cokoliv, i to nejcennější a symbolické rodinné stříbro.

Petr Motyčka z uměleckého sdružení Pode Bal s transparentem Zimmer frei

Havlův nástupce, Václav Klaus, už takové problémy neměl. Za jeho působení se stal Hrad malým konzervativním muzeem, jedním z mnoha hradů a zámků v České republice. Nijak nevyčuhoval ani jeho jazzový program, který byl přesto nejprogresivnější kulturní aktivitou, jež se za jeho působení na Hradě provozovala.

Během pěti let kulturního působení Miloš Zemana a jeho týmu se klausovský konzervatismus proměnil v postupné umrtvování Hradu. A tak jedinou věcí, která atmosféru poklidného kulturního umírání na Pražském hradě rozvířila, bylo stažení prezidentské standarty a její nahrazení červenými trenýrkami, které v rámci svých pokusů se společností provedla aktivistická skupina Ztohoven. Když nyní prezident Zeman za asistence svého kancléře a mluvčího trenýrky Ztohoven veřejně spálil, pokračoval tak v započatém díle, které v jistém smyslu završil.

Členové skupiny Ztohoven stáhli 19. září na Pražském hradě prezidentskou vlajku a vyvěsili místo ní velké červené trenýrky

Je to zcela jistě nejvýraznější kulturní událost, k níž za působení prezidenta Zemana na Hradě došlo. Událost, v níž podvratná síla moderního umění rozložila konzervativní majestát prezidentské funkce, a to jednoduše tím, že tento majestát v jakési ironické sebeobraně nepoužil ke kýženému potupení umělců tradiční cenzurní a represivní postupy, případně mlčení, nýbrž úplně stejné invazivní prostředky, jaké používají sami umělci. Tím, že se prezident stal sám performerem a tak i součásti umělecké události, která by jinak dávno zemřela na úbytě. Ironie, jejímž základem je kritický odstup k dění, ale především k sobě, se tu stočila proti svému původci. Vtažení do hry, tedy vytržení majestátu z jeho pevného pole a sebejistoty, pramenící z tradice královského vládnutí, jinak řečeno „otřesení majestátem“, bylo v intenci původního vpádu Ztohoven a červených trenýrek do hradního prostoru. Skutečně: naprosto výjimečně se stane, že majestát dobrovolně poskvrní sám sebe, aniž by se o to v dané chvíli snažil někdo zvenku.

Má se umělec vyjadřovat k politice? Jistě, je to jeho práce

Česká televize - hlavní budova na Kavčích horách v Praze

Absurdní a poblázněná doba přináší absurdní a bláznivé situace. Politické napětí, které vládne ve společnosti, jako by zatemňovalo mysli a zabraňovalo vidět realisticky. A tak se i z občanského vystoupení některých herců a režisérů při vyhlašování Českých lvů stala v následných debatách přehlídka marnosti, přetvářky, elitářství, vlastní nafouklé výjimečnosti, sebestřednosti, odtržení od reality a kdoví čeho ještě.

Tento bezprecedentní prezidentský vpád na pole moderního vizuálního umění, který bude jistě ještě časem umělecky zhodnocen, by mohl být prvním zlomovým krokem ke kýžené proměně dramaturgie kulturního využití Pražského hradu. Pokud by se díky tomuto nečekanému a náhlému splynutí majestátu prezidenta se zneklidňujícími proudy současného umění dostalo tomuto umělecky vysychajícímu prostoru více pozornosti a finanční a ideové vláhy, bylo by to ku prospěchu všech občanů, nejen zahraničních turistů, kteří dnes v proudu návštěvníků na Hradě drtivě převažují. Probudí-li se díky této sociální intervenci prezidenta kultura na Hradě, pak zaplaťpánbůh za spálené trenýrky!

autor: Petr Fischer
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

3 x Hurvínkovy příhody

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka