Virtuální realita pro vaše uši. Nasaďte si sluchátka a ztratíte řeč. S rozhlasovou hrou Nauka o afázii

Protagonistkou Nauky o afázii je zpěvačka, která během operního vystoupení ztrácí hlas. Její zcela nový svět sledujeme během jediné noci v nemocnici. Zdravotní sestra, která má právě náročnou noční službu, se ji snaží nejrůznějšími způsoby přimět alespoň k jedinému slovu. Zpěvačka se však vytrvale brání. Anebo možná někde hluboko v sobě hledá jakousi novou formu komunikace…

Ve své knize Dětská řeč a afázie (1918) popisuje Emil Fröschels, rakouský lingvista a zakladatel logopedie, vztah mezi vývojem jazykových schopností u dětí, poruchami řeči a psychologií. Inspirováni Fröschelsovou knihou a jednou scénou z filmu Persona Ingmara Bergmana, v níž herečka ztrácí hlas, zkoumají skladatel Michal Rataj a režisérka a autorka Katharina Schmitt jazyk, řeč a hlas. Otázka „Kdo mluví?“ je pro ně při tom stejně důležitá jako otázka „Kdo nemluví?“, respektive „Kdo není slyšet?".

Stáhnout FLAC (binaural 16bit)
(pozor, soubor má 220 MB)

Nauka o afázii se zabývá výzkumem hlasu jako základního prvku lidské identity. Dramaturgický rámec je tvořený situací mezi ne-mluvící a mluvící postavou, která vyústí v širokou paletu různých hlasových projevů od zpěvu přes sprechgesang a šepot až po mluvení a řev. Stavy mezi mluvením a ne-mluvením tvůrci ukazují ve vztahu k psychologii postav.

Inscenace je také reakcí na politické, ekologické a společenské dění posledních měsíců. Hlavní postava tu přestává věřit, že její práce má ve vztahu k současným celosvětovým problémům jakýkoliv význam – virtuózní zpěv jí náhle připadá směšný. Sledujeme ji uprostřed hluboké umělecké krize, v níž pochybuje o významu umění. Výsledná zvuková kompozice se stává zrcadlem jejího vnitřního světa.

Čtěte také

Virtuální realita pro vaše uši. Nasaďte si sluchátka a propadněte se do snového světa hry Spánkové křídlo Adelaide Carpenterové

Nauka o afázii je třetí rozhlasovou spoluprací obou tvůrců. První z nich – Molyneuxova otázka – se zabývala slepotou a tématem snů nevidomých. V centru jejich druhého projektu Spánkové křídlo Adelaide Carpenterové vystupuje starý muž dožívající v gerontologickém ústavu a stimulující své životní vzpomínky při usínání metodami ASMR. Všechny tři práce vycházejí pokaždé z jiné patologie a zkoumají z různých zvukových a dramatických úhlů vnímání postav, které jsou ve fyzicky výjimečných situacích. Společné hledání autorů se odehrává v průsečíku zcela rovnoprávných složek rozhlasového díla – textu a zvukové kompozice, které spolu vytvářejí nové imaginativní prostory.

Ponořit se do těchto prostorů lze i díky binaurálnímu zvuku, efektu, který si lze plně užít jen se sluchátky na uších. Nasaďte si proto sluchátka a vydejte se do jiných světů.