Vědecké umění, nebo umělecká věda? Projekt připravený pro berlínské planetárium spojuje obojí

23. prosinec 2018

Kreativita a zvědavost. Hlavní pilíře spojenectví vědy a umění. A také základ projektu dvou vizuálních umělkyň, které spolupracují se světovými vědeckými kapacitami.

Gillian McFarland a Ione Parkin iniciují dialog, který v sobě nese objevy současné vědy zhmotněné do vizuálních objektů. Svůj projekt s názvem Kreativita a zvědavost představily obě Britky na začátku listopadu v Zeissově obřím planetáriu v rámci berlínského týdne vědy.

Umění inspirované rotacemi nebo Velkým třeskem  

Ione Parkin je fascinovaná počáteční formací vesmíru a vytváří plasticky strukturovaná díla na papíře, která mají ilustrovat mohutná oblaka kosmického prachu a plynu, třpytivé barvy, připomínající vize nesmírnosti, nebo povrchy planet či Slunce. Její kolegyně Gillian MacFarland pracuje s experimentální technikou foukaného skla a vytváří vesmírné glóby, které odrážejí expanze, zrychlené rotace, extrémní vedro nebo kontrakce syrových materiálů, jako silice, nitráty nebo uranové sklo.

Ukázka z díla Gillian McFarland

„Gillian se zajímá o křehkost, pnutí nebo jak se barva dramaticky mění v průběhu chladícího procesu. Během něj pak vstříkává stříbrné nitráty, síru a další substance, které vytvoří nejrůznější vzory, takové, které vznikají procesem nikoliv designováním. Proces tedy posunul formu a barvu směrem k novému pojetí pořadí,“ vysvětluje způsob práce své umělecké polovičky Ione Parkin.

Ta se ve svých dílech raději soustředí na kombinování a vrstvení několika materiálů, aby simulovala detailní vizuály známých i dosud neobjevených planet: „Inspirují mě planetární povrchy a tvůrčí proces, který k nim vede. To obnáší využití několika nejrůznějších materiálů jako třeba rozdroleného papíru, sypkých pigmentů, gravitu, zoxidované mědi nebo dalších kovů v prášku. Je to neklidný proces, díky němuž vzniká bohatě texturovaný obraz, jehož prostřednictvím pak můžete pohmatem objevovat materiály nebo fyzické zlomy na povrchu,“ popisuje Parkin.

Ione Parkin: Sluneční vír (, olej na plátně,127x102cm)

Například její výtvor Red Fusion, který připomíná povrch Slunce zdeformovaný vznášejícím se plynem, Amaury Triaud – francouzský astronom z birminghamské univerzity – popsal jako momentku neustále se vyvíjejícího se hvězdného prachu, který se velice těžko zachycuje. Sám ve svém komentáři k dílu upozorňuje i na to, že umělecká vyjádření tohoto typu osvobozují mysl od interpretací. Což on jako aktivní vědec v oblasti astronomie upřímně vítá.

Unikátní technika měsíční pružnosti

Parkin i MacFarland chtějí jít ve svém projektu ještě dál. Přizvaly k sobě Danielu de Paulis, nizozemskou umělkyni, která při tvorbě videoinstalací využívá od roku 2009 technologii vizuální měsíční pružnosti. Unikátnost této metody ve spojení s uměním spočívá v tom, že se pomocí rádiových vln vyšle z jednoho místa na Zemi obrázek, který se odrazí od měsíčního povrchu, aby se pak vrátil na jiné pozemské místo v lehce pozměněné a zdeformované podobě.

Daniela de Paulis: Le Voyage dans la Lune

Tato technika byla vinuta krátce po 2. větové válce a využívala se především za studené války americkou armádou pro špionáž. Právě na berlínské výstavě v planetáriu Daniela de Paulis představila sérii 26 obrázků pod názvem Cesta na Měsíc, ke které jí inspiroval stejnojmenný film francouzského režiséra George Melièse z počátku 20. století.

Když jsme za jedno

Smyslem projektu Kreativita a zvědavost je ukázat, že astronomie a umění se mohou vzájemně dotýkat i inspirovat. „Zvědavost je podle mě tím hnacím motorem na obou stranách,“ uzavírá Ione Parkin. Celá výstava se příští rok v rámci týdne vědy přesune do Británie a má také ambice se stát součástí programů vědeckých center. A vzhledem k dosavadní náklonnosti současných astronomů nebo planetárních geologů se jim to bude dařit úspěšně.

Celé ArtCafé, které se věnovalo autobusovým zastávkám v Česku a kde zněly nové i starší písničky české alternativní skupiny Ty Syčáci podle výběru Zdeňka Přidala, si můžete poslechnout zde:

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...