Václav Kliment Klicpera: Divotvorný klobouk. Komedie o dvou chudých studentech, zděděném klobouku a napáleném lakomci

10. leden 2021

Lidská hloupost je věčná, stejně jako touha dostat zadarmo to, za co ostatní musí platit. Na tuhle osvědčenou pravdu vsadí i chudí studenti Strnad a Křepelka, hlavní hrdinové komedie Václava Klimenta Klicpery Divotvorný klobouk. Úpravu divadelní hry, která humornou formou pranýřuje lakotu a bezcitnost, poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Rozhlasová úprava: Vladimír Procházka
Osoby a obsazení: Strnad (Jiří Klem), Křepelka (Petr Svojtka), Koliáš, Strnadův ujec (Oldřich Musil), Barnabáš, hostinský (Čestmír Řanda), Bětuška, jeho dcera (Jaroslava Obermaierová), Karel, myslivecký mládenec (Jan Faltýnek), Pohořalský, písničkář (Vladimír Šmeral), Zvonek (Ladislav Trojan) a Datlík (Pavel Rubeš)
Dramaturgie: Jiří Hubička
Hudba: Milan Baginský
Režie: Vladimír Gromov
Natočeno: v roce 1975

Strnad a Křepelka už nějakou dobu žijí v hostinci na dluh a doufají, že s vyrovnáním účtů jim pomůže očekávané Strnadovo dědictví po dědečkovi. Jenomže když konečně přijde, ukáže se, že místo peněz odkázal předek svému vnukovi jen starý třírohý klobouk. Možná by se dal prodat, ale to by se musel najít kupec ochotný za nevzhlednou hučku zaplatit tisíce…

Svou komedii o napáleném a nakonec i napraveném lakomci napsal Klicpera v roce 1817, poprvé vyšla roku 1820 v prvním svazku Divadla Klicperova. Pro druhé vydání v roce 1848 ji autor přepracoval. Brzy se zařadila po bok oblíbeným Klicperovým komediím, jako jsou Zlý jelen, Veselohra na mostě, Hadrián z Římsů, Každý něco pro vlast, Lhář a jeho rod nebo Ptáčník.

Rozhlasovou inscenaci z roku 1976, kterou uvádíme v rámci Hry pro pamětníky, režíroval Vladimír Gromov. Zahráli si v ní například Jiří Klem, Petr Svojtka, Oldřich Musil, Čestmír Řanda, Jan Faltýnek, Jaroslava Obermaierová, Vladimír Šmeral a další.

Petr Svojtka-natáčení Tichého Donu-1982

„Klicpera! Klasicistní duch, utíkající se do masek, do typů, do početních kombinací situačních. Jeho zásadní objev spočívá v tom, že jako zábleskem pochytí onen jevištní zázrak, kterak dobře objevený typ řekne přemnoho o človíčcích a lidech a kterak figurky, jakoby z papíru čistotně vystřižené … nějakým záhadným kouzlem, které se jmenuje divadlo, k sobě připoutají zdání skutečnosti. Hádají se, přou se, jsou směšné zlozvykem nebo chybou srdce, jsou to masky a přece v nich poznáváme sebe a své spolubližní.“

Tato slova uznání napsal režisér Jiří Frejka, který měl Klicperovo dílo ve velké oblibě. Jeho inscenace Zlého jelena z roku 1942 se zapsala do dějin českého divadla i do vzpomínek mnoha diváků. Frejka nebyl rozhodně sám, kdo se z významných českých divadelníků ke Klicperově dílu vracel. Připomeňme inscenace Jindřicha Honzla (Hadrián z Řimsů ), Emila Františka Buriana (Každý něco pro vlast) nebo film Alfréda Radoka Divotvorný klobouk. Na základě komedie Veselohra na mostě napsal stejnojmennou operu Bohuslav Martinů. Sluší se připomenout, že toto dílo vzniklo v roce 1935 na objednávku tehdejšího Československého rozhlasu.

Spustit audio

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.