Václav Černý: Pláč koruny české
Memoárová kniha literárního kritika, historika a překladatele Václava Černého (1905–1987) Pláč koruny české neboli třetí díl Černého pamětí líčí atmosféru Druhé republiky a život v prvních letech Protektorátu. Posléze popisuje historii československého protinacistického odboje, jehož se Černý aktivně účastnil. V podání Františka Derflera poslouchejte on-line vždy po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Memoárová kniha literárního kritika, historika a překladatele Václava Černého (1905–1987) Pláč koruny české (68 Publishers, Toronto, 1977; Rozmluvy, Londýn, 1985; Atlantis, Brno, 1992) vznikla už v první polovině šedesátých let 20. století. Část knihy v Československu vyšla v roce 1970 pod názvem Křik koruny české, její náklad byl však zničen. V úvodní kapitole své vzpomínkové knihy se Černý vrací do roku 1934, kdy se přestěhoval ze Ženevy do Prahy, aby se u F. X. Šaldy habilitoval na pražské univerzitě. Zmiňuje se o založení Kritického měsíčníku a pak se zabývá postojem českých spisovatelů v období Mnichova. Dále líčí atmosféru Druhé republiky a život v prvních letech Protektorátu. Posléze Pláč koruny české popisuje historii československého protinacistického odboje, jehož se Černý aktivně účastnil. Na počátku roku 1945 byl pak pro účast v odboji vězněn na Pankráci.
V knize se píše i o případu Julia Fučíka a podrobně je vyprávěna celá historie atentátu na Heydricha. Třetí díl Černého Pamětí končí historií autorova uvěznění a propuštění koncem války. Černý zdůrazňuje, že zatímco většina národa, zejména dělnické vrstvy, na odboj proti nacistům brzo rezignovala, dvě společenské skupiny v Čechách vzaly nekompromisní boj proti německým vetřelcům na svá bedra s nesmírnou vážností. Byli to vojáci a inteligence. Příslušníci obou těchto skupin dlouhodobě organizovali podzemní protinacistické akce. Odplatou byli během okupace krutě pronásledováni. Československému protinacistickému odboji se bohužel nikdy nedostalo soustavné podpory ze zahraničí (např. ve formě zbraní), protože podle Václava Černého válečné mocnosti neměly zájem na tom, aby si Češi vybojovali samostatnost vlastní silou a mohli pak po válce sami rozhodovat o svém osudu.
Účinkuje: František Derfler
Připravil: Jan Halas
Režie: Hana Kofránková
Natočeno v roce 1990.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka