V jejích krajinách nejsou lidé. Ať si tím světem projde každý sám, říká izraelská malířka Rotem Manor
Pestrobarevné, fantaskní krajiny na pomezí reality a snu. V Praze vystavuje ceněná izraelská malířka Rotem Manor. Do ArtCafé přišla i se svým mužem, rámařem Bedřichem Kratochvílem.
Rotem Manor je držitelkou Ceny ministerstva kultury Státu Izrael pro mladé umělce do 35 let a její malba visí v Knesetu, tedy v budově izraelského parlamentu, nedaleko obrazu Marca Chagalla. Malby pětatřicetileté rodačky z Haify Rotem Manor si nyní může v prostorách pražské Galerie Hala C poprvé prohlédnout i české publikum. Výstava se jmenuje Zapomněla jsem své heslo a nabízí obrazy inspirované pouštní krajinou Izraele.
Autorka ji vidí na první pohled dětským okem, její rukopis je ale naivní jen zdánlivě. Pestrobarevné obrazy Rotem Manor se pohybují na půli cesty mezi realitou a snem, ve kterém se malířce podle vlastních slov často vrací i povinnost vojenské služby.
Výstava Rotem Manor: Zapomněla jsem své heslo je k vidění pražské Galerii Hala C do 31. března 2020.
„Své obrazy chápu jako odraz reality, přestože ji maluji z paměti. Když se procházím izraelskou anebo českou krajinou, vidím v ní spoustu předmětů, které nejsou krásné, různé ruiny, ploty, trosky a dráty. To všechno maluju. Obraz je pak výsledkem pevného pouta mezi tím, co cítím jako člověk žijící na specifickém místě, a krajinou, kterou kolem sebe vidím,“ vysvětluje v ArtCafé.
České kořeny
S Českou republikou Rotem Manor pojí nejen původ pradědečka a studijní pobyt na Akademii výtvarných umění v ateliéru Jiřího Příhody, ale hlavně manželství s někdejším novinářem Bedřichem Kratochvílem. Seznámili se v jedné izraelské galerii, kam Bedřicha zavedla jeho nová profese rámaře. V Tel Avivu ji získal přes přátele – fotografy, kteří v době jeho příjezdu do Izraele v roce 2014 zakládali vlastní studio. „Potřebovali někoho zručného do rámařské dílny, a tak jsem si řekl, že to zkusím. Šlo mi to, a tak jsem tam zůstal,“ říká s tím, že jedinou praxí v oboru mu před tím byly práce na rodinné roubence v českých horách.
Bedřich nosí rámy i domů
Zručnosti svého manžela využívá i Rotem. O zarámování pražských obrazů se samozřejmě postaral on. A jak Rotem se smíchem v ArtCafé dodává, i doma, v malém městě nedaleko Tel Avivu, ji občas zásobuje rámy z nepovedených instalací. „Je to legrační, protože rozměry svých obrazů často stanovuji podle těchto rámů.“
Na výstavě v pražské Galerii Hala C visí i jeden velice speciální obraz. Jedná se o krajinu s kohoutem – malbu, kterou inspirovala kniha česko-židovského autora Viktora Fischla. „Tu knížku mi doporučila maminka, je jednou z jejích nejoblíbenějších. I pro mě má ale kouzlo, jsou v ní poetická přirovnání a já mám pocit, jako kdyby nějak souvisela s mým uměním. Navíc kohout je domácí zvíře, není nikterak tajemné. Ta jednoduchost je pro mě důležitá,“ popisuje malířka.
A ještě z jednoho důvodu je kohoutí obraz hodný pozornosti: své krajiny Rotem Manor obvykle nechává liduprázdné. Přeje si, aby si jejími světy každý prošel sám.
Proč Rotem Manor začala malovat zvířata, jak se v jejím životě i práci otiskl studijní pobyt v Praze a jaké má dvojice další profesní i životní plány? Poslechněte si celé ArtCafé. Písně Sváti Karáska a Arve Henriksena vybíral Pavel Klusák.
Související
-
Galerie Hala C – unikátní prostor v industriálních Vysočanech
Prostor galerie je určený pro umělecké výstavy, fotografické expozice, veřejné a soukromé akce, konference s promítáním, autogramiády, besedy a další aktivity.
-
Synonyma. V izraelském filmu, vítězi Berlinale, stojí člověk sám proti národním mýtům
Vynikající izraelský film režiséra Nadava Lapida vytváří svébytný, obrazový a horečnatě intenzivní svět.
-
Dům, kde svítit stojí 15 milionů ročně. Do kin jde film o telavivském autobusovém molochu
Na druhou největší budovu svého druhu na světě a osudy lidí, kteří si v ní zařídili svůj druhý domov, se zaměřil film Tomáše Elšíka Central Bus Station.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
