V garáži mám zaparkovaný Tatraplan. Připomíná mi tátu, kterého popravila Státní bezpečnost, říká Ivan Margolius

27. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ivan Margolius

V krátkém sledu vyšly dvě knihy, jejichž autorem je architekt a propagátor české kultury v zahraničí Ivan Margolius. Příběh automobilky Tatra i světoznámého architekta Jana Kaplického je ale také tak trochu jeho příběhem: Tatraplanem jezdil Ivanův otec Rudolf, Kaplického pak Margolius mladší počítal mezi své nejbližší přátele. Nejen o tom ve Vizitce mluvil s Ondřejem Cihlářem.

Když bylo Ivanu Margoliusovi pět let, stal se jeho otec, náměstek ministra zahraničního obchodu Rudolf Margolius, jednou z obětí procesu s Rudolfem Stránským. „Sověti tátu neměli rádi, protože dělal místo s Východem obchody s kapitalistickými zeměmi, se Spojenými státy, Holandskem nebo Anglií,“ snaží se Margolius mladší najít důvod, proč musel jeho otec v prosinci roku 1952 zemřít.

03781943.jpeg

Tehdejší rodinné události daly jeho životu jiný směr. V roce 1966 se spolu s matkou, překladatelkou a spisovatelkou Hedou, a nevlastním otcem Pavlem Koválym rozhodl, že zůstane v Anglii, kam rodina původně vyjela na dovolenou. Zatímco rodiče se záhy vrátili do Československa, odkud jejich kroky směřovaly do USA, Ivan v Anglii zůstal. Dokončil studia architektury, která započal v Praze a která si v Anglii pro úzké spojení s praxí pochvaloval, a v Londýně si našel místo v oboru.

Když „jeho“ kancelář YRM dostala za úkol vyprojektovat pátý terminál londýnského letiště Heathrow, setkal se Ivan Margolius poprvé tváří v tvář s Janem Kaplickým, jenž do Anglie odešel dva roky po něm. „Česky jsem ho oslovil a dal jsem mu knihu mé matky. Měl radost, že potkal někoho z domoviny. Za týden zavolal, sešli jsme se a od té doby jsme chodili pravidelně, tak jednou za tři týdny, na pizzu, vyměňovali si knížky, drby a povídali si o výstavách,“ usmívá se Margolius.

Ivan Margolius a jeho Tatraplan

Postupně se z nich stali dobří přátelé, kteří nad jídlem rozprávěli o svých projektech; společně pracovali například na knize Česká inspirace, která je věnovaná tuzemské vynalézavosti.

Kubistický pohled na Kaplického

Ivan Margolius a jeho Tatraplan z roku 1949

O deset let mladší Margolius o svém příteli napsal dvě knihy. Ta první, Jan Kaplický – Výkresy, je z roku 2015 a Kaplického představuje jako nesmírně zručného autora architektonických výkresů. Aktuální publikace Pro budoucnost a krásu se na Kaplického dívá z mnoha úhlů. „Už za jeho života jsem si říkal, že o něm musím napsat knihu. Mluvil jsem o něm s jeho přáteli, s lidmi ze školy, a výsledná kniha je takový kubistický pohled na jeho osobnost,“ vysvětluje.

Mimochodem, kniha o kubismu v architektuře byla tou první, kterou Margolius v Anglii napsal. Inspirací mu byl žalostný počet knížek o někdejším Československu v britských knihkupectvích. „K dostání byl tak Kafka a něco o Dvořákovi a Smetanovi. Řekl jsem si tehdy, že je třeba to napravit.“ Z Ivana Margolia se tak postupně stal propagátor české kultury v zahraničí.

Čtěte také

V roce 1990 vydal spolu se svým kamarádem Johnem G. Henrym publikaci Tatra: The Legacy of Hans Ledwinka o hlavním strůjci předválečných úspěchů československé automobilky Tatra. Byla to první knížka o této automobilce v angličtině, od letošního roku je pak možné přečíst si ji i v češtině. Tatra byla podle Ivana Margoliuse už ve třicátých letech naprosto průkopnický, futuristický vůz, váže ho k ní ale také osobní vztah. Tatrovkou jezdil jeho děda a Tatraplan využíval ve výkonu své funkce Ivanův tatínek Rudolf Margolius. Když ho na začátku padesátých let zatkla Státní bezpečnost, v jednom takovém voze ho odvezla do věznice v Ruzyni. Pod koly tohoto automobilu pak také skončil jeho popel. „Proto jsem chtěl mít Tatraplán v garáži, aby mi to připomínalo otce a rodinu. Koupil jsem ho a každý den se na něj koukám a myslím na tatínka.“

Spustit audio