Unsound a Sacrum profanum: Velké polské festivaly hodlají využít letošní nezbytnou virtualitu k silným tématům

19. srpen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Unsound 2020

Jak si vede hudební scéna v sezóně roušek a prezidentských voleb? Dozvíme se plány velkých podzimních festivalů oblíbených i u českého publika: krakovské akce Unsound a Sacrum profanum sice zrušily svůj živý program, ale s nutnou virtuálností se vyrovnávají nevšedně a inspirativně. Ředitelé obou festivalů, Mat Schulz a Krzysztof Pietraszewski, nám dali hudební tipy, a podílejí se tak na hudební dramaturgii polského speciálu ArtCafé.

Čtěte také

Zpráva o letošní sezóně v Krakově nemůže opominout největší festival, na který si z Česka zvyklo jezdit nejvíc lidí: Je to Unsound, který zasnubuje elektronickou klubovou hudbu s alternativami a rozhodně se nebrání polskému sklonu reagovat na realitu potemněle, hlučně až hlukově – ale samozřejmě nejen.

Unsound

Mat Schulz, ředitel ambiciózního a skrznaskrz mezinárodního Unsoundu říká: “Byli jsme myslím jedni z vůbec prvních, kteří letos vyhlásili, že festival se v klasické podobě neuskuteční a místo toho nabídneme pod tématem Přestávka úvahy a nová díla, která tematizují naši aktuální situaci.” Mat Schulz prohlásil, že streamování hudby, jak jsme ho mohli zažít v karanténě, ho neuspokojilo a že místo toho Unsound chystá a zčásti už otevřel sérii diskusí a multimediálních lekcí, na které festival vypsal speciální výzvu. Přenášená hudba bude, ale mnohdy speciální: prý včetně jedné události mimořádné délky a celonočního proudu hudby k přespání. To nejdůležitější ze strany Unsoundu je ale chystaná kniha: soubor esejů o virech v kultuře, ale i o rouškách a maskách. Mezi autory jsou hudební kritik Philip Sherburne a taky polská Agata Pyzik – mimochodem autorka výtečné knihy o tom, jak Západ nahlíží na východní Evropu, pod názvem Poor but Sexy, Chudá, ale sexy.

Sacrum profanum

Ředitel festivalu Sacrum profanum, kurátor Krzysztof Pietraszewski, vylíčil Pavlu Klusákovi plány na letošní edici, která se bude konat v listopadu. Sacrum profanum si hledí hodně současného skladatelského světa, konečně sám Pietraszewski vzplál pro hudbu během ročníku, kdy byl hostem Steve Reich a konala se asi dvacítka minimalistických koncertů. Dnes ovšem Sacrum profanum ohledává novátorství a avantgardy i ze strany alternativ, takže tu hostují muzikanti jako Oren Ambarchi, muzikanti z kapely Sunn O))), volní improvizátoři nebo lidé s modulárními syntezátory. Letošní Sacrum profanum se bude konat virtuálně, čistě online, ale zajímavá je hloubka uvažování. Festival chystá mimo jiné workshopy, které ukážou, jaké nástroje si můžou lidi vyrobit z obyčejných věcí, když jsou nuceni zůstat během pandemie doma. Stejně tak někteří umělci připravují pro festival skladby interaktivní, které si my u monitorů budeme moci dotvořit: třeba dotýkáním sluchátkového kabelu, brnkáním podle jednoduché partitury.

Sacrum profanum iniciuje mezinárodní spolupráce: Letos vyšlo album ze společného koncertu berlínského ansámblu Zeitkratzer a švédské zpěvačky Mariam Wallentin. Po festivalové objednávce zůstává i nahrávka, kde Spółdzielnia Muzyczna, mladý radikální soubor pro novou hudbu, instrumentoval a přehrál po svém hudbu kytaristy Aidana Bakera z postrockové kapely Nadja.

V pořadu zní hudba skupin Bastarda, Lotto, Mołr Drammaz nebo The Cracow Klezmer Band, violoncellistky a autorky Resiny, producentky Lotic, spojení Zeitkratzer & Mariam Wallentin nebo hudba Aidana Bakera v podání ansámblu Spółdzielnia Muzyczna.

autor: Pavel Klusák
Spustit audio

Související