Letní deník posluchače Klusáka: Kundera textařem, Serebrennikov před soudem, Esfahani se řítí s Ferrarim

V tradičním dramaturgickém slalomu mezi styly Klusák vzpomíná na nedávno zemřelého libereckého songwritera Karla Diepolda: autora písní pevné, ztišeně proklamované víry a naděje. Karel publikoval za celý svůj život asi čtyři minuty nahrávek, jakkoli jeho repertoár existuje přes třicet let. Nyní, bohužel posmrtně, vyjde na albu.

Čtěte také

Strnulá realita osmdesátkového zahnívání. Serebrennikovův film Léto vzpomíná na ruské rockové legendy

Pořad sleduje další aktuality: V Rusku byl odsouzen k podmíněnému trestu režisér Kirill Serebrennikov, jehož energický, snivý film Léto o rockerech v sovětském Leningradu překvapil i české publikum. Proces se svobodomyslným Serebrennikovem komentují světová média jako vykonstruovaný. Dál už čistě hudebně: Mladý slovenský skladatel Adrián Demoč žije ve Španělsku, jeho postminimalistický Canon nahrál v Itálii flétnista Manuel Zurria. Tomáš Šenkyřík o ambientní skladbě Tata, vydané na londýnské značce Slowcraft, z domovského Brna Židlochovic píše: „Track vznikl během nouzového stavu na Rusavě. Zvukově je postavený na terénních zvucích, které jsem natočil kolem venkovního jídelního stolu, kde jsme od dětství celá rodina obědvali…“ 

Osobností, v níž se snoubí virtuos s vichrně energickým milovníkem hudby, je cembalista Mahan Esfahani. Rodák z Teheránu, absolvent studií v USA, pozdní žák Zuzany Růžičkové a současný pražský rezident je skutečně pozoruhodný světoobčan, syntetizující přirozeně poznané kultury. Britský label Hyperion teď vydal jeho album, kde cembalo skvěle zpracovává současné skladby – od Henryho Cowella a Toru Takemitsu až k skladbě z pozůstalosti velkého jména elektroakustické hudby Luca Ferrariho. Vdova po skladateli Brunhild Ferrari, sama také skladatelka, byla neocenitelnou průvodkyní při rekonstrukci skladby Programme commun – Musique socialiste ? pro cembalo a elektronickou hudbu ze záznamu.

Čtěte také

Hudba zklidněné mysli. Pobrukujme si prastaré indické mantry s Andreou Knotkovou a Václavem Havelkou

Protože bez nové experimentální hudby by Klusákovy pořady vyzněly neúplně, prostor dostává John Wall: anglický samouk v oboru počítačové hudby, který během koronakrize vydal ze archivů další nahrávky zvukově jedinečného stylu. Dá se v abstraktní hudbě truchlit, či aspoň složit meditativní pocta beze slov? Harfista Rhodri Davies (známý i ze spolupráce s Richardem Dawsonem) natočil sólově hodinovou plochu, která je velkým rozloučením s kontrabasistou a improvizátorem Simonem H. Fellem: místy je tok zvuků provzdušněný a neuspěchaný právě jako Fellův styl, místy harfista skrze hru smyčcem vzpomíná na techniky svého kamaráda a spoluhráče, jsou tu temná místa připomínající odbíjení zvonu nebo dunění země. O to smířlivěji se deník uzavírá: Václav Havelka III a Andrea Knotková odívají indické mantry do postrocku: Na vyváženém albu Universal Prayer jim při tom asistují Bonnie Prince Billy, Lenka Dusilová či členové kapely Swans.