Tvůrčí proces Stanislava Suchardy

Tradice umělecké tvorby sahá v rodině Suchardů ke konci 18. století. Také místo, ve kterém žily, Nová Paka, leží v blízkosti jak unikátního barokního komplexu Šporkova Kuksu, ale také v blízkosti jsou ložiska nejužívanějšího českého sochařského materiálu, hořického pískovce. Zdá se tedy, že předurčení Stanislava Suchardy k sochařskému umění, bylo nevyhnutelné. K tomu jistě nutno přičíst chlapcovo řemeslné nadání a přirozené vedení pocházející od otce v jeho loutkářské či restaurátorské dílně, ale i od matky obstarávající v rodinném podniku malování, zlacení a patinování.

Co je to umělecký čin

Aby dosáhl odborného vzdělání, začal Stanislav Sucharda Sucharda v polovině 90. let 19. století studovat modelování na Průmyslové škole, pokračoval na vídeňské Akademii a také na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde studoval pod vedením Josefa Václava Myslbeka. Po studiích vyučoval modelování a v roce 1899 se stal profesorem na Uměleckoprůmyslové škole. Od roku 1915 byl také profesorem pražské Akademie výtvarných umění, kde vyučoval medailérství.

Sucharda není jen Palacký

V roce 1898 získal Stanislav Sucharda nepochybně zásadní zakázku svého života. Monumentální Palackého pomník byl odhalen až v roce 1912. O čtyři roky později, ani ne padesátiletý, sochař umírá. Jeho umělecká pozůstalost je ovšem, jak je koneckonců možné vidět na výstavě ve Veletržním paláci, vůbec první souhrnné prezentaci vesměs neznámého díla, obdivuhodná. Jeho skulptury architektonické, portrétní, pomníkové, sepulkrální; jeho zásluhy o rozvoj českého moderního medailérství či působení v čele Spolku výtvarných umělců Mánes. Stanislav Sucharda prý byl povahy klidné, nekonfliktní, při pohledu na jeho dílo ovšem nelze přehlédnout originálně moderní pojetí tradice, ale také empatii a vášeň.