Tragické rozměry posedlosti
"Okurková sezona" pražské divadelní nabídky se již dávno stala minulostí. Pravidelná divadla si pořizují letní scény a na prázdninovou divadelní produkci se specializují mnohé skupiny či agentury - a to nejen lidovým zábavným repertoárem, jak bývalo kdysi zvykem.
Soukromé Divadlo Ungelt opět otevřelo komorní scénu v malebném zákoutí hradčanského Nového Světa. Sehraje tu mimo jiné světově proslulou hru amerického dramatika Sama Sheparda Láskou posedlí, která měla v květnu premiéru na jeho domácí scéně v režii ostravského režiséra Junusze Klimszi. Hra pro čtyři herce se soustřeďuje k dramatu ústřední dvojice - třicátníků Mayi a Eddieho, jež hrají Vilma Cibulková a Miroslav Etzler. Odehrává se na téměř prázdné scéně, v přístřeší, kde nábytek nahrazují vysloužilé sedačky z auta, v prostoru dobrém jen pro vyděděnce.
Na kraji jeviště sedí podřimující stařec (alternuje Martin Štěpánek s Ladislavem Mrkvičkou), na první pohled nezaujatý přihlížející. Před ním se rozvíjí zprvu nepochopitelné drama - Eddie přijel pro svou lásku May, aby si ji odvezl, ta ho ze všech sil odmítá, ale zároveň dává najevo, že ho vášnivě miluje a nechce, aby odešel.
Cibulková i Etzler vkládají do svých postav neobyčejnou intenzitu a pracují s krajními polohami herectví - od expresivních výbuchů až po ztlumeně vyjadřovanou niternou bolest. Postupně odkrývají hlubiny dramatu, v němž nechybí ani incest: starý muž ve stínu je otec jich obou a kdysi miloval se stejnou posedlostí dvě ženy - jejich matky. Řetěz osudového prokletí zřejmě nelze přetrhnout...
Studio dva letos opět přichází s Létem hereckých osobností. Své inscenace uvádí v Praze na třech scénách - v Divadle v Dlouhé, ve Švandově divadle a na venkovní scéně na Vyšehradě. Do Švandova divadla mohou diváci, kteří ocení herecké výkony, zajít na hru anglického dramatika Jima Cartwrighta Tichý hlas. Jde opět o titul ověnčený mnoha cenami, z nichž je za nejprestižnější považována britská The Laurence Olivier Award v kategorii Nejlepší komedie, kterou získal záhy po svém prvním uvedení v londýnském Národním divadle (1992). Ne že by příběh bývalé místní královny krásy Mari Hoffové a její neobvykle tiché dcery Lilly neměl také komické rysy, jenže jde vskutku o hodně hořkou tragikomedii.
Zuzana Bydžovská s obdivuhodnou dávkou temperamentu a empatie představuje někdejší krásku jako extrovertní, línou, vulgární "alkoholku". Je až obludná a tak zaujata sama sebou, že není schopna vnímat pocity jiných, její sexuální apetýt i touha po lásce jsou parodickým otiskem pokleslosti ikon současného bulváru. Těm jsou ostatně podobní jak třetiřadý agent šoubyznysu Roy (Jaromír Dulava), tak majitel zábavního podniku (Mojmír Maděrič), kteří se snaží vytřískat peníze z Lillyina talentu. Erika Stárková na Lilly zdůrazňuje její neposkvrněnost okolím, křehkost a zranitelnost. Činí tak jemnými, nenápadnými prostředky, které násobí kontrast mezi Lilly a matkou, ale zároveň nedokážou dost přesvědčivě překonat, a to i vlivem režie Patrika Hartla, poněkud povrchní happyend.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
