Tomáš Zikmund: Ani folklór pro mě nebyl úkrokem stranou
Jsou lidé, jejichž jména z ohlášení a odhlášení rozhlasových pořadů sice znáte, ale málokdy jste se dozvěděli cokoliv víc o jejich práci a také o jejich podílu na desítkách, stovkách odvysílaných pořadů, tím spíše od nich samých. Jičínský rodák, emeritní zvukový mistr Českého rozhlasu Tomáš Zikmund k nim bezpochyby patří.
Docent katedry zvukové tvorby pražské Hudební akademie múzických umění, zvukový mistr Tomáš Zikmund, si mnohokrát vyzkoušel i mluvené slovo a lehčí žánry, brzy se však v Československém rozhlase prosadil jako specialista na vážnou hudbu, k níž se dostal zejména díky svému zaujetí pro technickou stránku věci. Z natáčecího technika se už krátce po svém nástupu do Československého rozhlasu (1967) rychle propracoval do pozice špičkového mistra zvuku.
Měl jsem štěstí, že jsem do rozhlasu přišel v době, kdy nastal rychlý rozvoj stereofonie: tehdejší zvukoví mistři už se novou technologií nechtěli zabývat…
Jako hudební režisér nebo zvukový mistr je Tomáš Zikmund podepsán pod mnoha rozhlasovými pořady a cykly, od náročných studiových nahrávek až po experimenty s natáčením mimo rozhlasová studia, v koncertních sálech, na zámcích a v kostelních a klášterních prostorách.
Některá díla, zejména to platí u komorní hudby, vycházejí mimo studia jinak a mnohem zajímavěji. Přinést posluchači takový zážitek domů je zjevným obohacením.
Spolu s hudebním režisérem Radkem Rejškem v rámci projektu „Památné varhany Čech a Moravy“ zaznamenali zvuk téměř dvou stovek nástrojů. Obdobně úspěšnými a posluchači oceňovanými cykly byly záznamy zvonů, anebo návštěvy synagog. Bezpochyby budou patřit k osobitému obohacení zvukového dědictví, uchovávaného v archivních fondech Českého rozhlasu.
V každém kostele jsou jiné podmínky, ale nejenom to, ono to jinak zní na jaře, na podzim. A úplně nejlíp pak v zimě, když jsou kruté mrazy – to pak ten zvuk jiskří! Chudáci varhaníci…
Docent Tomáš Zikmund v současné době vyučuje na katedře zvukové tvorby HAMU, současně působí jako jeden z lektorů Tvůrčí skupiny elévů Českého rozhlasu. Na obou „postech“ se tak aktivně snaží - řečeno současným jazykem - o přísun nových lidských zdrojů veřejnoprávní rozhlasové instituci. Činí tak vskutku nezištně, u vědomí své vlastní, přes půlstoletí trvající profesní dráhy, díky níž má Český rozhlas - obrazně i doslova - dobrý zvuk. V jakémkoliv ročním období.
Nejposlouchanější
-
Raymond Radiguet: Ďábel v těle. O skandální a nerovné lásce mladíka a vdané ženy
-
Zdeněk Svěrák: Posel hydrometeorologického ústavu. Komedie o jednom mystifikátorovi v důchodu
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Ivan Jelínek: Velikonoční mystérium. Ke 100. nedožitým narozeninám Jiřího Adamíry jako Piláta
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.