Tomáš Garrigue Masaryk: Můj Havlíček

28. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Prezident T. G. Masaryk v tmavé verzi svého sportovně laděného vycházkového „stejnokroje“

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

V roce 1896, čtyřicet let po smrti Karla Havlíčka Borovského, napsal Tomáš Garrigue Masaryk knihu Karel Havlíček − snahy a tužby politického probuzení. Je z ní zřejmá názorová blízkost obou osobností i skutečnost, že Masaryk později svými činy navázal na to, co Havlíček na přelomu 40. a 50. let 19. století započal. V pořadu hovoří historik Petr Pithart a publicista Pavel Kosatík. Premiéru poslouchejte on-line pět týdnů po odvysílání.

Čtou: Miloň Čepelka, Milan Hajn
Připravili: Milan Dus, Pavel Krejčí

„V Česku máme sice stovky Masarykových soch, ale v hospodě si o něm nepokecáte,“ nadhodil před časem – samozřejmě trochu provokativně – publicista Pavel Kosatík, který o Tomáši Garrigue Masarykovi a jeho době napsal několik knih.

Čtěte také

Se zakladatelem moderní české žurnalistiky a politiky Karlem Havlíčkem Borovským, jehož 200. výročí narození si v těchto dnech připomínáme, se to má podobně. Jsou po něm dokonce pojmenovány město a městys, ale když už na něj přijde řeč, vzpomeneme si nejspíš tak na Krále Lávru nebo na onu legendu o Havlíčkově brixenském mučednictví. Přitom Havlíček napsal věci mnohem důležitější a mučednická legenda není ničím jiným než mýtem zakrývajícím fakt, že zakladatel prvního českého deníku v jinak docela pohodlném exilu v Brixenu trpěl hlavně tím, jak rychle na něj doma všichni zapomněli.

V širším povědomí snad existuje obraz Havlíčka, který zpočátku chtěl „pracovat ku prospěchu národa svého“ z kazatelny, aby velice záhy poznal, že to nebylo dobré rozhodnutí, a vydal se na dráhu žurnalistickou a částečně politickou. Co je však tím podstatným, co z Havlíčka přetrvává do současnosti?

Čtěte také

„Byl to on, kdo založil to, čemu se později začalo říkat nepolitická politika nebo občanská společnost. To znamená, jak si počínat v situacích, kdy nemáme šanci měnit stav věcí, kdy prohráváme. On měl okamžitě praktické plány co dělat. Bylo-li to možné, tak se šlo přes politiku, když to možné nebylo, tak přes osvětu. V tomto smyslu Havlíčka objevil Masaryk,“ míní politik a historik Petr Pithart.

Ono „objevení“ Havlíčka následovalo krátce poté, co se Masaryk sám v devadesátých letech předminulého století neúspěšně pokusil zapojit do tehdejší mladočeské politiky. Napsal knihu Karel Havlíček – snahy a tužby politického probuzení, v níž nabídl autentický portrét Havlíčka zejména na poli politickém. A zhruba o dvacet let později také uskutečnil to, o co v zásadě usiloval už Havlíček.

autoři: Milan Dus , Pavel Krejčí
Spustit audio

Související