Tomáš Garrigue Masaryk: Můj Havlíček

„V Česku máme sice stovky Masarykových soch, ale v hospodě si o něm nepokecáte,“ nadhodil před časem – samozřejmě trochu provokativně – publicista Pavel Kosatík, který o Tomáši Garrigue Masarykovi a jeho době napsal několik knih.

Čtěte také

Světy Karla Havlíčka. Zlomky ze života výrazného českého žurnalisty a spisovatele

Se zakladatelem moderní české žurnalistiky a politiky Karlem Havlíčkem Borovským, jehož 200. výročí narození si v těchto dnech připomínáme, se to má podobně. Jsou po něm dokonce pojmenovány město a městys, ale když už na něj přijde řeč, vzpomeneme si nejspíš tak na Krále Lávru nebo na onu legendu o Havlíčkově brixenském mučednictví. Přitom Havlíček napsal věci mnohem důležitější a mučednická legenda není ničím jiným než mýtem zakrývajícím fakt, že zakladatel prvního českého deníku v jinak docela pohodlném exilu v Brixenu trpěl hlavně tím, jak rychle na něj doma všichni zapomněli.

V širším povědomí snad existuje obraz Havlíčka, který zpočátku chtěl „pracovat ku prospěchu národa svého“ z kazatelny, aby velice záhy poznal, že to nebylo dobré rozhodnutí, a vydal se na dráhu žurnalistickou a částečně politickou. Co je však tím podstatným, co z Havlíčka přetrvává do současnosti?

Čtěte také

Chybí nám tu jeho údernost a kritičnost, říká Václav Macháček o Havlíčku Borovském. Na zámku Maleč mu připravili výstavu

„Byl to on, kdo založil to, čemu se později začalo říkat nepolitická politika nebo občanská společnost. To znamená, jak si počínat v situacích, kdy nemáme šanci měnit stav věcí, kdy prohráváme. On měl okamžitě praktické plány co dělat. Bylo-li to možné, tak se šlo přes politiku, když to možné nebylo, tak přes osvětu. V tomto smyslu Havlíčka objevil Masaryk,“ míní politik a historik Petr Pithart.

Ono „objevení“ Havlíčka následovalo krátce poté, co se Masaryk sám v devadesátých letech předminulého století neúspěšně pokusil zapojit do tehdejší mladočeské politiky. Napsal knihu Karel Havlíček – snahy a tužby politického probuzení, v níž nabídl autentický portrét Havlíčka zejména na poli politickém. A zhruba o dvacet let později také uskutečnil to, o co v zásadě usiloval už Havlíček.