Tajuplná slečna Bledá a její návštěvník. Nová opera Markéty Dvořákové a Iva Medka

19. březen 2023

Nad sladkostmi a kávou se vznáší opar nedořečených vět, nezodpovězených otázek, náznaků, snové neurčitosti, dějí se divné a nečekané věci. „Člověk neví, na čem je a to je to, co nás zajímá, co nám dává prostor pro psaní hudby“, říká v rozhovoru Futurissima za oba autory Markéta Dvořáková.

Celým názvem se v pořadí třetí společné dílo tandemu skladatelů z Ostravy a Brna jmenuje Věčná slečna Bledá aneb operní nejistota pro široké masy a libreto napsal Josef Škarka, který si zazpíval roli návštěvníka cukrárny pana Bartoše. Druhou hlavní postavu, servírující tajemnou slečnu Bledou ztvárnila Aneta Podracká Bendová.

Operka z rodu site - specific performance přináší jakousi antizápletku v duchu absurdního dramatu. Obchodník Bartoš  má na Josefské ulici v Brně schůzku s majitelem kavárny. „A kdo je majitel?“, ptá se slečna Bledá, která je natolik éterickou bytostí, až člověk neví, zda je živá, zda je vůbec z tohoto světa. K tomu vyhrává tak trochu nezúčastněně malý band. S Ivem Medkem jsme se snažili co nejvíce přiblížit charakteru šlágrů 30. let, abychom se naladili na zachovalý interiér funkcionalistické Zemanovy cukrárny“, dodala Markéta Dvořáková. „Posunovačem“ děje v případě studiové nahrávky opery, která vznikla na podzim roku 2022 v Ostravě a kterou natočil Lubomír Výrek a Tomáš Řezníček, jsou členky sboru Operního studia NDM. Hudebního nastudování se ujal Filip Urban. Jak se komponuje ve dvou a jaké peripetie předcházely nahrávce opery, která se předtím dočkala mnohých repríz? Dozvíte se ve Futurissimu a také to, že v Zemanově cukrárně se nedá platit kartou. „Brno!“,  posteskne si v závěru operní situace přísedící návštěvník alias Norbert Lichý.

Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.