Synkro: Changes
Na poli elektronické hudby je pestré dění a čím dál větší různorodost hudebního záběru. V dnešní Mozaice představíme zcela nové album manchesterského rodáka Joe McBride, který si od roku 2005 zvolil umělecký pseudonym Synkro.
Jeho elektronická tvorba vychází z hnutí britské klubové kultury 90. let a začala se prosazovat s nástupem stylu dubstep a garage, který se vyznačoval hutnými basovými linkami a taneční rytmikou. Najdou se tam ale také vlivy poslechové elektroniky a ambientu. Jak sám Synkro uvádí, ovlivnili ho třeba Boards of Canada či Tangerine Dream.
Synkro však šel ve své tvorbě ještě dál a přidal propracovanou rytmiku, více melodických ploch a hřejivé elektroniky a také soulový nádech. Dá se říci, že svými ranými počiny byl řazen spíše k vlně post-dubstepu. Jeho novinka Changes je v podstatě jeho první album, které však vyšlo po vydání více než tří tuctů jeho desek. Osobně však jeho loňské údajně EP Acceptance s osmi skladbami je považováno za jeho debutové album a doplníme také, že se v Praze představil už dvakrát a do třetice budete mít opět možnost ho vidět 10. října v Café Neustadt na večírku ATMO Changes.
Právě novinka Changes, která se objevila minulý víkend na belgické kultovní značce Apollo/R&S, nabízí hlubší, rozjímavější náladu oproti jeho poslední tvorbě. Opět se tam najdou zvukově malebné hřejivé plochy plné vokálních samplů a na dvou skladbách se podíleli také vokální hosté, a to londýnský objev, zpěvačka Lyves aka Francesca Bergami ve skladbě Body Close a dlouholetý spolupracovník, americký zpěvák s africkými kořeny Robert Manos.
Nejposlouchanější
-
Daniela Fischerová: Nevděčné děti. Už vás někdy dostihla vlastní minulost?
-
Jaroslav Havlíček: Děvka páně. Pro diktátora jsou všichni kolem jenom nástroje k ukojení chtíče
-
Alexandre Dumas ml.: Dáma s kaméliemi. Příběh o tragické lásce pařížské kurtizány
-
Molière: Lakomec. Ivan Trojan v titulní roli slavné komedie, v níž jde o peníze až v první řadě
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
