Synkro: Changes

23. září 2015

Na poli elektronické hudby je pestré dění a čím dál větší různorodost hudebního záběru. V dnešní Mozaice představíme zcela nové album manchesterského rodáka Joe McBride, který si od roku 2005 zvolil umělecký pseudonym Synkro.

Jeho elektronická tvorba vychází z hnutí britské klubové kultury 90. let a začala se prosazovat s nástupem stylu dubstep a garage, který se vyznačoval hutnými basovými linkami a taneční rytmikou. Najdou se tam ale také vlivy poslechové elektroniky a ambientu. Jak sám Synkro uvádí, ovlivnili ho třeba Boards of Canada či Tangerine Dream.

03477026.jpeg

Synkro však šel ve své tvorbě ještě dál a přidal propracovanou rytmiku, více melodických ploch a hřejivé elektroniky a také soulový nádech. Dá se říci, že svými ranými počiny byl řazen spíše k vlně post-dubstepu. Jeho novinka Changes je v podstatě jeho první album, které však vyšlo po vydání více než tří tuctů jeho desek. Osobně však jeho loňské údajně EP Acceptance s osmi skladbami je považováno za jeho debutové album a doplníme také, že se v Praze představil už dvakrát a do třetice budete mít opět možnost ho vidět 10. října v Café Neustadt na večírku ATMO Changes.

Právě novinka Changes, která se objevila minulý víkend na belgické kultovní značce Apollo/R&S, nabízí hlubší, rozjímavější náladu oproti jeho poslední tvorbě. Opět se tam najdou zvukově malebné hřejivé plochy plné vokálních samplů a na dvou skladbách se podíleli také vokální hosté, a to londýnský objev, zpěvačka Lyves aka Francesca Bergami ve skladbě Body Close a dlouholetý spolupracovník, americký zpěvák s africkými kořeny Robert Manos.

autor: Josef Sedloň
Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.