Svět online videoher vypadá jako virtuální Eldorádo, ale je to opravdu tak? Divadlo Archa zve na inscenaci Virtual Ritual
Divadlo Archa se připojuje k mezinárodnímu kulturnímu projektu Shared Cities: Creative Momentum a zkoumá v nové inscenaci Jana Mocka svět online videoher jako nová digitální společenství, kde se schází miliony lidí z celého světa. Jak se v digitálních městech žije a jaká v nich vládnou pravidla?
„Ještě před deseti lety se říkalo o počítačových hrách a online prostoru, že je to druhá realita, která je ale míň důležitá, než ta fyzická. Čím dál tím víc mám ale pocit, že virtuální svět je stejně důležitý, ne-li důležitější, než realita. Tyhle dva světy jsou jeden hybrid a čím dál víc se prolínají. A to také řešíme v představení,“ říká v ArtCafé o nové gamingové performance její režisér a zároveň autor konceptu a scény Jan Mocek.
Hra ve hře
Virtual Ritual přenáší podle Jana Mocka klasický youtuberský formát do divadla. Namísto monitoru usazuje diváky před projekční plátno, na němž probíhá videohra, kterou přizvaní hosté komentují, podobně, jako by to dělali youtubeři ve svých videích. „Šlo nám o to, podívat se na tu hru ze tří, čtyř různých perspektiv,“ dodává Mocek.
Průvodcem, který komentuje herní prostor je youtuber Ondřej Pokorný alias Atlet.
Urbanista Osamu Okamura se na hru dívá, jako kdyby to bylo reálné město, a komentuje urbanistické principy, na nichž je vymodelované. Fotografka Adéla Vosičková, která po virtuálním městě chodí, komentuje sociální prostor, fotí ho a vytváří dokument města. Ve druhé části představení čeká diváky změna, kterou se nehodí předem prozrazovat.
Poznejte obyvatele virtuálních prostor
Oba hosté ArtCafé se shodují na tom, že se inscenaci snažili udělat dostatečně přístupnou a pochopitelnou i pro starší diváky a ty, kteří obecně nemají s videohrami a světem youtuberingu moc zkušeností.
Čtěte také
„Právě proto bereme tenhle formát do divadla, kam chodí jiné publikum a není zvyklé na youtuberský styl. Šlo nám o to, propojit tyhle dva světy. Chtěli jsme konfrontovat lidi, kteří to neznají, a ukázat jim to. A naopak, když přijdou Ondrovi fanoušci do divadla, uvidí počítačovou hru z jiné perspektivy, než jak jsou ji zvyklí,“ přibližuje Mocek svůj záměr. „Byl bych moc rád, kdyby přišli i starší diváci. Myslím, že YouTube moc nerozumí, což naprosto chápu, protože je to úplně nová věc,“ doplňuje ho úspěšný youtuber.
Tvrzení, že videohry způsobují reálné násilí, je velké klišé.
Jan Mocek
Počítačové hry často vnímáme jako svět neomezených možností, podle Jana Mocka je to ale zkreslená iluze: „Hry jsou prolezlé politickou korektností a ideologiemi. Tohle je téma, které mě taky zajímá. Virtuální svět vypadá tak utopicky, jako Eldorádo možností, kde můžete konečně dělat věci, které chcete. Ale ono to tak není. Je to svět podřízený byznysu, zákonům a ideologiím. A to je na tom zajímavé.“
Poslechněte si celé AtrCafé, ve kterém Jan Mocek popisuje, proč se jeho nová inscenace jmenuje právě Virtual Ritual. Ondřej Pokorný pak mluví třeba o youtuberském vyhoření a o tom, co mu znovu pomohlo nastartovat kariéru. Hudbu vybíral Pavel Zelinka, který se zaměřil na novinky na polské alternativní scéně.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Otokar Fischer: Karlštejn. Romantická komedie o porušení jednoho zákazu
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
-
Dar osudu, Mrtvá a Mrtví se nevracejí – povídky nonkonformní spisovatelky Florbely Espancy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
