Stuha na knize je ozdoba, ne známka kvality. Jak se žije mladým českým spisovatelkám?
O radostech a strastech literární tvorby i nakladatelské činnosti hovoří Petr Šmíd s Helenou Černohorskou a Alžbětou Stančákovou. Řeč je nejenom o jejich knihách, ale také o „literárním provozu“.
Helena Černohorská
Vystudovala Literární akademii Josefa Škvoreckého, obor Tvůrčí psaní. V nakladatelství Bylo nebylo se zabývá redakcí a distribucí knih. Z více než desítky vydaných získala minimálně polovina ocenění v soutěži Nejkrásnější kniha. Debutovala s novelou O trudném konci Marie Večeřové a korunního prince Rudolfa, její druhá kniha, příběh mladé ženy z českého pohraničí v době kolektivizace, je nazvaná krátce − Ida.
Alžběta Stančáková
Básnířka, bohemistka a komparatistka, držitelka Ceny Jiřího Ortena za sbírku Co s tím. V roce 2022 vyšla její druhá knížka, nazvaná Čačak. Projevem − Bejt žencká a psát − otevřela diskusní blok s tématem Literatura a feminismus v rámci Sjezdu spisovatelů v roce 2022.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Pavel Landovský: Hodinový hoteliér. Hrušínský a Lukavský ve hře o destrukci lidských vztahů
-
Václav Havel: Audience. Nové zpracování s Trojanem a Myšičkou v hlavních rolích
-
Václav Havel: Asanace. Premiéra nahrávky, kterou vytvořil sám autor
-
F. X. Šalda: O neblahé bohatýrce. Příběh hrdé a nezkrotné divoženky z česko-polského pomezí
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
