Stuha na knize je ozdoba, ne známka kvality. Jak se žije mladým českým spisovatelkám?
O radostech a strastech literární tvorby i nakladatelské činnosti hovoří Petr Šmíd s Helenou Černohorskou a Alžbětou Stančákovou. Řeč je nejenom o jejich knihách, ale také o „literárním provozu“.
Helena Černohorská
Vystudovala Literární akademii Josefa Škvoreckého, obor Tvůrčí psaní. V nakladatelství Bylo nebylo se zabývá redakcí a distribucí knih. Z více než desítky vydaných získala minimálně polovina ocenění v soutěži Nejkrásnější kniha. Debutovala s novelou O trudném konci Marie Večeřové a korunního prince Rudolfa, její druhá kniha, příběh mladé ženy z českého pohraničí v době kolektivizace, je nazvaná krátce − Ida.
Alžběta Stančáková
Básnířka, bohemistka a komparatistka, držitelka Ceny Jiřího Ortena za sbírku Co s tím. V roce 2022 vyšla její druhá knížka, nazvaná Čačak. Projevem − Bejt žencká a psát − otevřela diskusní blok s tématem Literatura a feminismus v rámci Sjezdu spisovatelů v roce 2022.
Související
-
Knihami jsem se přikrývala jako teplou dekou, říká Anna Beata Háblová
Ze své knihovny vybírá architektka, urbanistka a spisovatelka Anna Beata Háblová. Setkání s knihami napříč prostorem a časem připravila Blanka Stárková.
-
Konec novinářů, spisovatelů a básníků. Nahradí umělá inteligence některé profese?
Saša Michailidis se ptá sémiotika, mediálního analytika a vedoucího Studií nových médií na FF UK Josefa Šlerky a Karla Pioreckého z Ústavu pro českou literaturu AV ČR.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
