Storytelling. Co všechno je třeba znát, když se chceme stát zdatným vypravěčem příběhů?

18. březen 2017
03221832.jpeg

Storytelling, neboli vyprávění příběhů, je specifická divadelní disciplína, která využívá nejrůznějších cvičení, her a představivosti vypravěčů. Možná vás napadne, jestli je vůbec nutné se učit vyprávět. Vždyť je to přirozeností každého člověka, tradice, která sahá tisíce let zpátky.

Vyprávět samozřejmě může každý, ale pokud se chceme stát opravdu dobrým vypravěčem, pak můžeme tuto schopnost rozvíjet a stále zdokonalovat. A právě o to pečuje v České republice sdružení Storytelling, jehož zakladatelkou je Barbora Schneiderová, absolventka dramaturgie a scenáristiky na brněnské JAMU.

„Mě na tom nejvíc zaujalo, že je to autorská disciplína. To, co Storytelling odlišuje od klasického divadla, je, že vypravěč vystupuje vždy sám za sebe, že nehraje žádnou roli. S příběhem může všelijak nakládat, může ho komentovat, může ho vidět z nadhledu, může zasahovat do děje... Každý vypravěč se řídí přesně danou metodikou, vychází z charakteru postavy, postupuje přes strukturu dramatického příběhu až k samotnému výstupu, tedy k interpretaci. Hodně se to mísí s improvizací, důležitá je práce s hlasem,“ říká Barbora Schneiderová, která Storytelling využívá i v práci se seniory, v sociálních a komunitně zaměřených projektech, kdy lidé vyprávějí například o místě, kde žijí, nebo o tom, jak se jim žije s handicapem.

Další členka spolku Storytelling Markéta Holá se zaměřuje na práci se školami. Pořádá workshopy pro učitele, kteří využívají metodu Storytellingu při vyučování. Díky tomu dokážou zajímavou formou přiblížit žákům a studentům různé literární, umělecké a historické osobnosti a podobně. Spolupracuje také se sdružením Dcery 50. let, tedy s dcerami politických vězňů, které své příběhy vyprávějí ve školách.

O své zkušenosti se podělí i Chorvatka Tajana Mančalová, která žije v Praze a pro Český rozhlas připravuje pořad o menšinách Mezi námi. I ona propadla kouzlu Storytellingu, zejména půvabu pohádek a mýtů, v kterých nachází hodně moudrosti a ponaučení i pro naši současnost. V dnešní době elektronických médií a virtuální reality by podle Tajany mělo být vyprávění důležitou součástí života. Abychom neztráceli osobní kontakt s lidmi, abychom se znovu naučili být jednoduše spolu.