Státník i padělatel, kovář i fotograf. O slavných Václavech (nejen) Východních Čech
Ve speciálním pořadu se ve sváteční svatováclavské odpoledne vydáme do hlubin času za těmi, jejichž stopa se nesmazatelně vryla nejen do osudů Východočeského kraje. Premiéru poslouchejte on-line po dobu pěti týdnů po odvysílání.
Českými dějinami prošla celá řada pozoruhodných mužů jménem Václav. Tři králové z rodu Přemyslovců, dva Lucemburkové a patrně nejslavnější ze všech českých, syn knížete Vratislava I. a kněžny Drahomíry, nejvýznamnější patron české země, jehož role posmrtná, jak píše historik Josef Pekař, je v našich dějinách nepochybně ještě důležitější, než jeho krátká historie pozemská.
Čtěte také
Není tedy divu, že Václav i prastaré české Věnceslav, se stalo jedním z nejrozšířenějších vlastních jmen v Čechách. Není ani zvláštní, že mezi nositeli onoho jména je i celá řada slavných osobností.
Filosof a básník Václav Hanka, jedna z nejoslavovanějších a zároveň nejzatracovanějších postav české literatury, objevitel Rukopisů, žák Dobrovského i filolog, který se velmi přičinil o českou gramatiku. Syn krejčovského cechmistra a původně řeznický učeň, který si na konec prosadil pražská studia, Jungmannův žák a profesor na hradeckém gymnáziu, dodnes milovaný dramatik Václav Kliment Klicpera. Kovář Václav Veverka z Rybitví u Bohdanče, spoluautor vynálezu, kterým s bratrancem Františkem zásadně změnili tehdejší zemědělskou výrobu. Fotograf, litograf a malíř Karel Václav Klíč, rodák z Hostinného, který vstoupil do dějin typografie objevem heliogravury a vynálezem hlubotisku. Školní pomocník v Pasekách nad Jizerou, „zapadlý vlastenec“, vynikající muzikant a zakladatel krkonošské houslařské školy – Věnceslav Metelka. Státník, politik, jedna z největších osobností moderních českých dějin, dramatik Václav Havel, který léta měl domovské právo na Hrádečku nad Vlčicemi.
Ve speciálním vltavském vysílání se vydáme po jejich stopách.
Nejposlouchanější
-
Když máma spala. Strhující autobiografický deník patnáctileté Beatrice Landovské
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
Jakob Wassermann: Kryštof Kolumbus – Don Quijote oceánu
-
Josef Uher: Albína. O křehkém přechodu mezi dětstvím a dospíváním na venkově počátku 20. století
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
