Srdce českého Slezska. 800 let města Opavy a její slavní rodáci v skladbách Smetany, Mozarta, Janáčka a Beethovena
K celoročním kulatým oslavám významné slezské metropole se připojil 5. června Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka, který sice sídlí v Ostravě, ale jehož koncerty a představení se konají v celém Moravskoslezském kraji. Ředitel Jaromír Javůrek věnoval městu Opava v jednom dni koncerty dva a oba byly spojené se slavnými opavskými rodáky.
Houslistka Hana Kotková v Opavě prožila své dětství a mládí, z Opavy dojížděla na ostravskou Janáčkovu konzervatoř, poté na akademická studia do Prahy. Kariéra sólové houslistky ji před mnoha lety zavedla také do švýcarského Lugana, kde už zůstala.
Z Lugana vyjíždí hrát do celé Evropy, je porotkyní v soutěži Pražského jara, její cesty do České republiky jsou spojeny s účinkováním na nejrůznějších festivalech. Hana Kotková je proslulá intepretací náročných partitur soudobých skladatelů.
V Opavě hrála repertoár klasický, včetně rozsáhlé Kreutzerovy sonáty Ludwiga van Beethovena. Vystoupila poprvé s mladým klavíristou Markem Kozákem a spolupráce to byla nadmíru zdařilá. Jejich souhře ve vyprodaném kostele sv. Václava se dostalo velkých ovací.
Druhá část Koncertu klasika prezentuje díla třech skladatelů úzce s Opavou spjatých: Arnošta Rychlého, Josefa Schreibera a Václava Kálika.
Všichni tři studovali v Praze, pobývali ve světě, ale vrátili se zpět do Slezska, aby sloužili svému rodnému městu, také jako pedagogové, sbormistři a organizátoři tamního hudebního života. Uslyšíme například písně na texty Petra Bezruče, které přijel do Opavy zazpívat Daniel Matoušek nebo Sonátu pro sólovou violu, kterou nastudovala Jitka Hosprová. Oba opavské koncerty natáčel rozhlasový tandem Lubomír Výrek a František Mixa.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
