Spořilov – největší pražské zahradní město

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zahradní město Spořilov
0:00
/
0:00

Unikátní urbanisticko-architektonický celek – to je pražský Spořilov. Vznikl na přelomu 20. a 30. let minulého století na zelené louce mezi Michlí, Záběhlicemi a Krčským lesem.

0:00
/
0:00
0:00
/
0:00
0:00
/
0:00
0:00
/
0:00
0:00
/
0:00
0:00
/
0:00

Vzniku, historii, současnosti a trochu i možné budoucnosti Spořilova se věnuje sedmidílný cyklus Tomáše Piláta, který odvysílala vltavská ranní Mozaika. Autor seriálu oslovil několik odborníků, se kterými putoval spořilovskými ulicemi, náměstími a hospodami. V pořadech tak mluvili historici architektury Vladimír Czumalo a Josef Vomáčka, architekti František Rejl a David Vávra, historička Dagmar Vernerová, provozovatel zdejších vyhlášených farmářských trhů Karel Czaban, a taky několik zdejších obyvatel. Vyznáním své lásky ke Spořilovu přispěl i Jiří Suchý. Všichni společně přiblížili poutavou tvář této jedinečné čtvrti.

Malebný Spořilov

Architektka Farshid Moussavi: Nesmíme přestat lidi inspirovat

Dům navržený Farshid Moussavi v Montpellier

Íránsko-britská architektka Farshid Moussavi patří k předním osobnostem současné architektury. Je autorkou ikonického komplexu terminálu přístavu v japonské Jokohamě, o kterém britský kritik architektury Jonathan Glancey prohlásil: „Podařilo se postavit dům, o kterém se doposud pouze mluvilo."

Spořilov měl mít všechno, co město potřebuje: školu, obchody, kostel, sokolovnu, dobré dopravní spojení s centrem; a samozřejmě zeleň. Spoustu zeleně. Však byl také Spořilov projektován jako zahradní město s vyváženou (a přesně určenou) výsadbou rostlin a stromů, a výsadbou travnatých ploch. A taky je největším zahradním městem Prahy.

Ač je obecně vnímán jako samostatná čtvrť, oficiální čtvrtí není, spadá do katastrálního území Záběhlic. A Záběhlice jsou součástí Prahy 4. Nicméně je Spořilov natolik vyhlášenou lokalitou s natolik zajímavou a unikátní historií, že ho prakticky všichni za oficiální čtvrť pokládají.

Projekt na výstavbu zahradního města vznikl v hlavě osvíceného bankéře Václava Skleničky a společným úsilím dvou pražských spořitelen. V plánu bylo bydlení pro spíše nižší střední vrstvu, přičemž každá rodina měla být ve svém. Tedy v domku. A měla si na něj naspořit s tím, že po určité době bude její. Odtud název Spořilov.

Kostel sv. Anežky

Do výstavby i koupěschopnosti však zájemcům přišla hospodářská krize, takže někteří kupci s menšími příjmy odpadli a na druhé straně přibyli bohatší obyvatelé. A některé (naštěstí jen nemnohé) zamýšlené stavby tady nebyly dotaženy do konce. Například kulturní dům, zdravotnické zařízení (i když lékaři tu pochopitelně ordinovali, jenom jinde), sokolovna měla být větší. Spořilov má nicméně svého nezaměnitelného ducha, je to jedinečné místo, žádné podobné na celém světě nenajdete.

Střípky z dějin pražského urbanismu: Richard Biegel provází kontroverzními čtvrtěmi

Pohled na Bubenskou ulici

Na zajímavá místa v Praze přivedl redaktorku Veroniku Štefanovu historik umění a architektury Richard Biegel z Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Však tu také žila a žije spousta velkých osobností české kultury, architektury, podnikání. Jako by je to sem táhlo. A ony zase vtiskly Spořilovu jeho neobyčejnost. Namátkou jen některá jména: výtvarníci Vojtěch Preissig a Libor Fára, spisovatel Adolf Branald, herci Libuše Šafránková a Josef Abrhám, divadelníci Jiří Suchý a Ivan Vyskočil, zpěváci Karel Zich a Jan Nedvěd, pěvkyně Dagmar Pecková, dirigent Martin Turnovský, režisér Michael Tarant, architekt Karel Polívka. Na Spořilově tak vznikla řada velkých děl, a Spořilov sám se objevil v několika filmech a televizních seriálech, na obrazech a dnes velmi ceněných fotografiích. Poprávu. Je totiž opravdu malebný.