Španělská linka: Kresby od Ribery po Picassa
Londýnská Courtauld Gallery připravila velmi zajímavou komorní výstavu nazvanou Španělská linka: Kresby od Ribery po Picassa.
Expozice představuje na 40 vynikajících kreseb od malířů tvořících od 16. do 20. století, mj. od takových mistrů jakými bezesporu byli Jusepe de Ribera, Bartolomé Esteban Murillo, Francisco de Goya y Lucientes či Pablo Picasso.
Courtauld Gallery vlastní jednu z nejlepších a největších sbírek španělské kresby mimo území Španělska, čítá na 100 prací. Výstava tak mohla být připravena výhradně z této galerijní sbírky, jejíž počátky sahají až do poloviny 19. století.
K nejpozoruhodnějším vystaveným dílům patří Goyova subtilní kresbička Sedící a tančící vytvořená v letech 1819–1820 z alba Čarodějnice a stařeny či Riberova studie sedícího a čtoucího muže vzniklá kolem roku 1635. Hned vedle této studie visí Picassova kresba Sedící ženy z roku 1923. Návštěvník výstavy tak může porovnat, jak se technika kresby proměnila během tří staletí. Jistě zaujme i další Picassova práce – drobná kresbička, na níž mistr ztvárnil uhlem pět prasátek.
Výstava Španělská linka: Kresby od Ribery po Picassa je v Courtauld Gallery přístupná do 15. ledna 2012.
The Courtauld Gallery Somerset House Strand London WC2R 0RN
Galerie je otevřena denně od 10 do 18 hodin, na Štědrý den jen do 16 hodin. Zavřeno je 25. a 26. prosince.
Nejbližší stanice metra: Temple (Circle a District Line) Covent Garden (Piccadilly Line) Holborn (Central a Northern Line)
Informace: www.courtauld.ac.uk/gallery
Nejposlouchanější
-
Pavel Landovský: Hodinový hoteliér. Hrušínský a Lukavský ve hře o destrukci lidských vztahů
-
Václav Havel: Audience. Nové zpracování s Trojanem a Myšičkou v hlavních rolích
-
Václav Havel: Asanace. Premiéra nahrávky, kterou vytvořil sám autor
-
F. X. Šalda: O neblahé bohatýrce. Příběh hrdé a nezkrotné divoženky z česko-polského pomezí
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.



