Současní autoři české sci-fi a fantasy ve vltavské Povídce

Jana Rečková: Hrátky s pamětí

Jana Rečková (1956–2018) patřila k našim nejznámějším polistopadovým autorkám science fiction, fantasy a horroru. Původní profesí byla lékařka – neuroložka. Publikovat začala v 90. letech v časopisu Ikarie a dnes její bibliografie čítá pětadvacet románů, desítky povídek a také řadu překladů z angličtiny. Jana Rečková byla velmi oceňovanou autorkou, opakovaně získala titul Lady české fantasy a také žánrové ceny Ikar, Mlok, Trifid a další.

Povídka Hrátky s pamětí, kterou Jana Rečková publikovala ve fanzinu Zbraně Avalonu, připomíná autorčin smysl pro humor a nadsázku, je totiž velmi svěží sci-fi parodií sci-fi žánru. Policista na volné noze, který trpí tím, že nemá žádné sny, se vydává na své chronorce do neexistující pouště.

Miroslav Žamboch: Messenger, Invaze

Humor, často drsný, není žánru sci-fi nijak cizí a nepostrádají ho ani dva příběhy dalšího současného autora české fantasy a sci-fi, jaderného fyzika Miroslava Žambocha (1972). Z jeho knihy Živí a mrtví jsme vybrali povídky Messenger a Invaze. První z nich je futuristickou vizí budoucnosti, ve které si poslíčci „speciálních“ zásilek sice mohou vylepšit své schopnosti řadou technologií, ale přesto je jejich práce čas od času přivede na kanape psychiatra. V druhé mikropovídce, nebo spíš anekdotě, není už na žádné vysedávání čas. Invaze z vesmíru je totiž tady a emzáci útočí!

Ivan Mls: Bramboračka

Ivan Mls (1961) je absolventem Fakulty žurnalistiky Univerzity Karlovy. V současné době žije v Českých Budějovicích, kde také pracuje jako redaktor zpravodajství regionální stanice Českého rozhlasu. Jedním z jeho velkých koníčků, kromě rodiny a chaty na Šumavě, je literatura, konkrétně žánr sci-fi, a to jak na poli čtenářském, tak i autorském. Mlsova tvorba byla už také několikrát oceněna Cenou Karla Čapka.

Bramboračka, povídka napsaná v roce 2006, je sci-fi povídkou z budoucnosti. Dostali jsme se v naší zemi do fáze, kdy jediným pozůstatkem volné nesyntetické přírody je Národní park Šumava. Z toho důvodu je celé území přísně střežené, nesmí se scházet z tras vymezených kovovým drátem, sběr borůvek je něco, za co hrozí smrt, stejně jako za to, že si domů odnesete šišku nebo listí. Do toho ale jedna česká rodina objeví zapomenutou kuchařku po babičce, ve které narazí na smaženici, obalované bedly a další lahůdku z hub, a rozhodne se s celou situací zkusit něco udělat.

Josef Pecinovský: Mít všechno

Přemýšleli jste o tom, že byste mohli mít cokoliv na světě? Dědovi Vaňáskovi se to v povídce Mít všechno na chvíli povedlo. A to zcela náhodou! Humorná próza se sci-fi nádechem nás na začátku zavede na skládku, kam starý Vaňásek chodí pro šrot. Najde tam i věc, která mu připomíná lednici, a jediné na co v tu chvíli myslí, je, jak si v ní bude chladit pivo. Neváhá a zanedlouho už ledničku otevírá, aby se mohl osvěžit tím zrzavým nápojem. Ani ve snu by ho nenapadlo, že krabice, o které si doposud myslel, že je pouze k tomu, aby chladila, je kouzelná. Místo jedné plzně, kterou tam uložil, vytahuje dvě. Aby se ujistil, že netrpí přeludy, zkouší do lednice dávat další a další věci. Po otevření ale vždy dostává dvojnásobek.

Manželé Vaňáskovi nežijí zrovna v přepychu. Starý Vaňásek proto situace využívá a snaží se právě pomocí lednice žít na stejné úrovni jako jeho sousedi. Vypůjčuje si od nich věci jako televizi, rádio, dokonce i perský koberec. Ty si doma namnoží, duplikáty si nechá a originály poslušně vrátí. Co s nimi dělá, samozřejmě nikomu neřekne, což se mu ale šeredně vymstí. V manželství by totiž žádná tajemství být neměla.

Autor povídky Josef Pecinovský je znám především jako spisovatel českého sci-fi. Spousta jeho děl vyšla také pod pseudonymy jako například Bernard Ant nebo Bruce Newman. Píše už od roku 1973. většinu života pracoval jako provozní mistr a učitel. Po odchodu do důchodu se věnuje už pouze literatuře.

Jan Hlávka: Skeptik

Představují mimozemské civilizace pro Zemi skutečně hrozbu? Fyzik Graham se rozhodne zjistit pravdu za každou cenu. Ve zneklidňující sci-fi povídce z blíže nespecifikované budoucnosti vnímavý posluchač zaznamená řadu aktuálních problémů naší současnosti. Jan Hlávka (1979), jeden z autorů, kteří na počátku nového tisíciletí debutovali na stránkách časopisu Ikarie, ji napsal přímo pro Vltavu.