Současná hudba z elektrárny. Poslechněte si velké orchestrální zahájení festivalu Ostravské dny
K nejočekávanějším koncertům festivalu hudby dneška „Ostravské dny“ patří už 20 let jeho velké orchestrální otevření. To letošní má datum neděle 22. srpna a v opožděném přenosu jej vysíláme v Koncertu klasika 27. srpna. „Klasický“ bude koncert jen do té míry, že má strukturu klasického koncertního programu a jeho interpreti hrají na klasické nástroje, jejichž zvládnutí stojí léta dřiny a odříkání.
S „klasikou“ ale nemá nic společného. Přesvědčí vás o tom hned čtyři světové premiéry skladeb s letopočty vzniku 2020–2021. A také prostor, v němž se bude koncert konat. Ve velkorysém Trojhalí Karolina, které se promění v koncertní sál pro velký symfonický orchestr, se dříve vyráběla elektrická energie, která zásobovala okolní šachty, doly a hutě.
Lucie Vítková, Todd Tarantino, Christian Wolff, Petr Kotík a František Chaloupka. Co mají společného? Jsou skladateli, hudebníky, mají evropskou i zaoceánskou zkušenost, jsou doma všude tam, kde mohou tvořit, pracovat a být hnacím motorem inspirativních počinů.
Čtěte také
Environment (Prostředí) Lucie Vítkové ukládá dvěma dirigentům, aby ladili a hráli na orchestr tak, aby souzněl s ansámblem, který je uprostřed, tedy virtuózní koordinace obou dirigentů je nezbytná. Todd Tarantino z New Yorku se nechal inspirovat básní Poutník z 11. století a sám se jím stal, když nahrával vítr v troskách paláců v Dillí, zpustlých Turfanských proláklinách, v horském sedle pohoří Karákóram, v poutním okruhu Xiahe v Číně. „Chtěl jsem zdůraznit pocity odcizení, které na cestách prožívá každý poutník (cestovatel, tulák, uprchlík…) a vytvořit situaci, v jejímž rámci na posluchače může dopadnout určitá (sdílená) bezradnost a tíseň z toho, že nemohou rozumět zpívanému textu.“
František Chaloupka nedávno dopsal skladbu Darwin mezi stroji – název díla odkazuje ke stejnojmennému článku Samuela Butlera z roku 1863 (!), v němž se řeší vztah člověka a strojů. Už tenkrát autor textu vyslovil obavu, že stroje se vyvíjejí rychleji a brzy náš druh předčí. Petr Kotík se vrací ke své skladbě Fragment z roku 1998... „Všechen ten ryk – to vše náhle přestane a zůstává jen tklivé trumpetové duo, jako tlumené poselství bolesti v nějakém cizím jazyce…“ (Kyle Gann). A houslový „koncert“ legendárního amerického avantgardisty Christiana Wolffa? Název díla Invisible Terrain (Neviditelný terén) pochází z úvodu básně Johna Ashberyho A Wave (Vlna): „Zakoušet bolest a nebýt si toho vědom, / práskání dveří od auta během noci. / Vynořit se v neviditelném terénu.“
Čtěte také
Orchestrální kompozice hrají na Ostravských dnech spojené mezinárodní orchestry Ostravská banda a ONO/Ostrava New Orchestra a z osmi sólistů otevíracího večera jmenujme např. houslistku Hanu Kotkovou, sopranistku Irenu Troupovou nebo tympanistku Kristýnu Švihálkovou. Dirigují Jiří Rožeň, Petr Kotík a Ondřej Vrabec.
Související
-
Premiéra kompozice Proroctví Izajášovo. Osamělé volání v hudbě skladatele Pavla Zemka Nováka
„Knihu Izajáš mám v paměti odnepaměti,“ říká skladatel Pavel Zemek Novák o námětu své kompozice Proroctví Izajášovo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
