Smrt Pazuchina. Rudolf Hrušínský v titulní roli slavné satiry M. J. Saltykova-Ščedrina

9. duben 2022

Rodina a blízké okolí bohatého statkáře očekávají jeho smrt, on sám by ale ještě rád dosáhl významného titulu. Strhne se lavina intrik, kdy každý bojuje proti každému. Rudolf Hrušínský, Jiřina Bohdalová, Josef Vinklář a Věra Galatíková v hlavních rolích slavné satiry ruského spisovatele, který se v ve svých hrách vysmíval hrabivosti a neotesanosti svých současníků. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Probuďte mě za sto let a zeptejte se, co se děje v Rusku, a já okamžitě odpovím: pijí a kradou.

Autor citátu Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin (1826–1889), ruský spisovatel, vynikající satirik a revoluční demokrat, se narodil ve statkářské rodině ve vsi Spas Ugol v bývalé tverské gubernii. Vystudoval gymnázium v Carském Sele a poté nastoupil jako úředník na ministerstvo vojenství. Svou literární dráhu zahájil povídkami, v nichž propagoval ideje utopického socialismu. V dubnu roku 1848 byl poslán do vyhnanství, kde strávil osm let. Od roku 1862 byl spolupracovníkem a později redaktorem časopisu Sovremennik. Po dvou letech se pro neshody s redakcí vrátil do úřední služby. V roce 1868 byl penzionován a začal spolupracovat s Nikolajem Alexejevičem Někrasovem v časopise Otěčestvennyje zapiski. Ve svých dílech, podobně jako Gogol, kritizoval carismus, nevolnictví a byrokracii. Nejznámějším z jeho textů je román o mravním úpadku statkářské rodiny nazvaný Panstvo Golovlevových a dále Historie jednoho města. 

Scénická varianta Vladimíra Golovina (přihlížející k první verzi textu).
Rozhlasová úprava:
Hynek Pekárek
Osoby a obsazení: Ivan Prokofjič Pazuchin (Rudolf Hrušínský), Semjon Semjonyč Furnačov, státní rada (Josef Somr), Nastasja Ivanovna, jeho žena, dcera st. Pazuchina (Věra Galatíková), Anna Petrovna Živojedová, hospodyně st. Pazuchina (Jiřina Bohdalová), Prokofij Ivanyč Pazuchin, syn starého Pazuchina (Václav Postránecký), Stanislav Faddějič Ponžperchovskij, major (František Němec), Andrej Nikolajevič Lobastov, generál v. v. (Josef Vinklář), Ivan Petrovič Dobrozrakov, štábní lékař v.v. (Petr Pelzer), Prochoryč, pěstoun starého Pazuchina (Josef Patočka), Fjodor Fjodoryč Živnovskij, poručík v. v. (Rudolf Stärz), Leonid Sergejevič Razbitnoj, úředník pro zvl. úkoly (Marcel Vašinka), Gavrila Prokofjič, vnuk st. Pazuchina (Jan Hrušínský), Lenička (Naďa Konvalinková), služka (Ludmila Engelová) a sluha (Stanislav Šimek)
Dramaturgie: Pavel Minks
Překlad: Jana Klusáková
Hudba: Zdeněk Šikola
Režie: Lída Engelová
Natočeno: v roce 1991

Hra Smrt Pazuchina byla poprvé otištěna roku 1857 v časopise Russkij Věstník. Za Ščedrinova života nebyla vydána knižně, ani nebyla zařazena do jeho sebraných spisů. Samostatně vyšla až v roce 1894. Ke scénickému provedení ji cenzura nedoporučila, protože prý předvádí „úplný mravní rozklad společnosti“. Poprvé se tak hrála, bez většího ohlasu, až 36 let po svém napsání a 4 roky po autorově smrti – v roce 1893 v Alexandrinském divadle v Petrohradě. Úspěch slavila v inscenaci  MCHATu v roce 1914 v režii Němiroviče-Dančenka. U nás se hrála Pazuchinova smrt poprvé až 80 let po svém vzniku, a to v brněnském Starém divadle (premiéra 14. 10. 1937) v překladu Jaroslava Kociana.

autoři: Tvůrčí skupina Drama a literatura , Martin Velíšek
Spustit audio

Související