Smíchov, Masaryčka, Žižkov. Opuštěná území se mění v nové městské čtvrtě. Jak změní tvář Prahy?
Jsou to nezastavěné a nevyužité plochy uvnitř města, kde mohou žít a pracovat tisíce lidí. Některé pražské brownfieldy se postupně proměňují v nové městské čtvrtě a seriál Mozaiky se zaměřil na transformaci a budoucnost železničních brownfieldů.
Masarykovo nádraží a projekt světové architektky Zahy Hadid
Jedním z developerských projektů, které zásadně ovlivní podobu Prahy, je aktuální výstavba u Masarykova nádraží. V území, kde začíná poslední velký brownfield v Pražské památkové rezervaci, už stojí hrubá stavba dvou obřích domů, navržených kanceláří světoznámé architektky Zahy Hadid. V následujících letech by se ovšem mohlo proměnit celé území mezi vlakovým a autobusovým nádražím na Florenci, které bylo předmětem mezinárodní urbanistické soutěže Florenc 21.
Smíchov, největší výstavba v moderních dějinách Prahy
Transformace železničního brownfieldu na Smíchově se dá označit za největší výstavbu v moderních dějinách Prahy i jeden ze symbolů proměn metropole na počátku 21. století. Smíchovské nádraží se během několika let promění v nejmodernější dopravní terminál v metropoli. Experimentální stavba, do které bude včleněna historická budova z 50. let, za více než dvě miliardy korun bude navazovat na vznikající Smíchov City. Nová městská čtvrť vzniká na dvacetihektarovém území od Ženských domovů až ke Smíchovskému nádraží. Budoucí blokové město podle návrhu studia A69 - architekti bude inspirované blokovým urbanismem 19. století.
Žižkov, nová čtvrť a kulturně společenské centrum ve funkcionalistické budově
Jedním z nejvýznamnějších dlouhodobě nevyužitích území v Praze je brownfield u Nákladového nádraží Žižkov. Na zhruba třetině šedesátihektarového území už roste Parková čtvrť a řeší se zbytek území. Koncem září pražští radní schválili urbanistickou studii rozvoje této lokality. Důležitým bodem nové zástavby bude i památkově chráněná funkcionalistická nádražní budova z let 1931 až 1932, z níž by se mělo stát kulturně společenské centrum.
Související
-
Pražská vlaková nádraží – poetická místa uprostřed majetkoprávní divočiny. Oživit je může umění
Saša Michailidis se ptá Dana Merty z Galerie Jaroslava Fragnera, pořádající Landscape festival, a kurátorek Festivalu m3/Umění v prostoru Dagmar Šubrtové a Ivy Mladičové.
-
Pražská nádraží v kontextu doby i městského urbanismu. Co pro hlavní město znamenají?
Pražská nádraží jsou tématem nového rozhlasového seriálu, kterým bude provázet historik architektury Richard Biegel.
-
Nádraží Vyšehrad je jednou z nejohroženějších památek Prahy. Město teď jedná o jeho koupi
Nádraží Vyšehrad je v havarijním stavu. O jeho koupi projevilo zájem hlavní město. Někteří pražští politici totiž přišli s nápadem umístit sem Slovanskou epopej.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
