Sloučeniny bóru mají velký potenciál

26. listopad 2013

Zajímavé vlastnosti některých sloučenin bóru zkoumají v Ústavu anorganické chemie Akademie věd v Řeži, kde například vyvinuli látky vhodné pro zpracovávání radioaktivního odpadu.

Co mají společného borová voda, vazelína, některé prací prášky, smalty a raketové palivo? Obsahují sloučeniny prvku zvaného bór.

Jeho chemie se začala psát už před více než 100 lety, kdy německý chemik Alfred Stock připravil první sloučeniny bóru a vodíku – tedy hydridy bóru nebo také borany.

Už tehdy si vědci povšimli určité podobnosti bóru s prvkem, který tvoří základ organické chemie – tedy s uhlíkem.

Jak v rozhovoru s Janou Olivovou připomíná doktor Tomáš Baše z Ústavu anorganické chemie Akademie věd v Řeži, kde se výzkumu sloučenin bóru intenzivně věnují, hydridy bóru zůstaly bez povšimnutí až asi do 2. světové války, kdy se objevil jejich velký potenciál jakožto raketových paliv.

autor: Jana Olivová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.