Slezské Ardeny aneb Stopy válečného jara 1945
Boje o Slezsko a přístupy k průmyslové Ostravě si v březnu až květnu 1945 vyžádaly až sto tisíc obětí. A byla to jatka srovnatelná se slavnou bitvou v Ardenách z počátku téhož roku. Slezské lány i lesy jsou proto dosud napité krví rudoarmějců, německých vojáků i civilistů, a také pořádně nadité ocelí z válečné munice. A právě touto chmurnou krajinou s četnými stopami války putuje publicista Ivan Motýl. Spolu s ním navštívíme Osoblahu, Opavu, Hlučín, Hrabyň a Ostravu.
V prvním díle Výletů s Vltavou se podíváme do Osoblahy, zapadlého slezského městečka v Osoblažském výběžku, který je konečnou stanicí jediné úzkorozchodné trati Českých drah. V polovině března 1945 to bylo vůbec první město dnešní České republiky, kterého se dotkla noha ruského vojáka. Po úporné bitvě o město, které se během několika dnů změnilo v ruiny. „Boje tehdy zničily devadesát procent staveb. Osoblaha byla téměř srovnána se zemí a dnes tu stojí úplně nové město. Sídliště budované od padesátých do osmdesátých let,“ vypráví ve Výletech s Vltavou spoluzakladatel osoblažského muzea Marian Hrabovský. Bitva o město ale ožívá nejen v bohatých muzejních sbírkách, v Osoblaze byl také vybudován rozlehlý a dnes poněkud chátrající památník na tyto boje.
Ve druhé části se přesuneme do slezské metropole Opavy, která se kvůli těžkým bojům rovněž změnila k nepoznání. A o co všechno přišlo v důsledku této bitvy hlavní město českého Slezska i co se podařilo zachránit, to nám přímo v ulicích města ukáže historik umění Pavel Šopák. A navštívíme i Národní památník II. světové války ve slezské Hrabyni, kde nám historik Ondřej Kolář u mapy bojových operací vylíčí jednotlivé fáze bitvy o Slezsko, kterou zná historie jako takzvanou Ostravskou operaci.
Nejtěžší boje o přístup k průmyslové Ostravě se totiž odehrály právě na Opavsku, kde se v dubnu 1945 válčilo o každý metr půdy. Německý wehrmacht do Ostravské operace poslal asi 150 tisíc mužů, proti nim se postavilo zhruba 220 tisíc rudoarmějců, s nimiž bojovala i československá tanková brigáda. A výsledky střetu byly strašlivé, jak pocítíme i v dalších dílech Výletů s Vltavou. Ocitneme se například v tankové bitvě u obce Bolatice, kde se díky audioarchivu Ivana Motýla setkáme i s veterány těchto bojů z řad Svobodovy armády. V Borové zase navštívíme malé soukromé muzeum války a v nedalekém Hlučíně státní muzeum, v němž nám historik Jiří Neminář ukáže některé předměty přímo spojené s Ostravskou operací. Například sovětský letákový „granát“ naplněný výzvou k německým vojákům, aby ukončili boje.
U památníku v Hrabyni a na hlučínských hřbitovech se také pokloníme památce účastníků bitvy, a to z ruské i německé strany. Poslední díl pak bude věnován dobytí Ostravy z 30. dubna 1945 a především dvěma monumentálním památníkům, které boje dodnes připomínají. Památníku a mauzoleu rudoarmějců v Komenského sadech a tankovému památníku u Slezskoostravské radnice.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
