Skvosty pod Zelenou klenbou v drážďanském zámku. Objevte mistrovské artefakty spjaté s Čechami
Drážďanský zelený diamant: malostranský klenotník Franz Michael Diespach jako tvůrce vzácné kloboukové agrafy, 1769
Třetí část dvanáctidílného cyklu o mistrovských artefaktech spjatých s Čechami ve Státní umělecké sbírce v Drážďanech Zelená klenba připravili Marius Winzeler a Ivan Hartmann. Dramaturgie Jiří Kamen.
Za prvotřídní klenotnici, inscenovaný barokní Gesamtkunstwerk nebo „palác víl“ podle filozofa Arthura Schopenhauera, je považována Zelená klenba − Grünes Gewölbe v drážďanském Rezidenčním zámku. Nový dvanáctidílný cyklus Mariuse Winzelera, nového ředitele drážďanské sbírky Zelená klenba, a publicisty Ivana Hartmanna, se zaměří na tamní artefakty, v jejichž historii objevíme české stopy.
Panovníci si diamanty nechávali zdobit své insignie, slavnostní oděvy a šperky, aby vyjádřili své výjimečné postavení, zářivou moc a bohatství, proto není divu, že se zelený diamant na evropském trhu s luxusním zbožím setkal s velkým zájmem a brzy získal legendární věhlas. V roce 1726 byl nabídnut saskému kurfiřtovi a polskému králi Augustovi II. Silnému údajně za částku 30 000 liber, kterou ale nebyl s to sehnat, tudíž musel od svého obchodního úmyslu s těžkým srdcem upustit.
V roce 1741 koupil jeho syn, polský král August III., na lipském velikonočním veletrhu údajně od arménského obchodníka pověstný zelený diamant za neuvěřitelnou pořizovací cenu 400 000 tolarů, což odpovídalo asi čtyřem tunám zlata.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
