Skvělý spisovatel, podle blízkých však nepraktický člověk. Karel Poláček se narodil přesně před 130 lety
Karel Poláček byl nejen spisovatel, ale také humorista, novinář nebo scénárista. Díky němu máme v historické pokladnici romány jako Bylo nás pět nebo třeba Muži v offsidu.
Čtěte také
Karel Poláček se narodil 22. března 1892 v Rychnově nad Kněžnou na východě Čech. Právě tam se proháněl ulicemi s partou kluků, které později veřejnosti představil ve slavném románu Bylo nás pět. Kdo by neznal spolužáky Petra Bajzu, Tondu Bejvala, Čeňka Jirsáka, Edu Kemlinka nebo Pepu Zilvara. A právě poslední jmenovaný provází turisty po rodném městě Karla Poláčka více než deset let. Odkazem spisovatele totiž Rychnov dodnes žije. Nejen zmíněnými komentovanými prohlídkami, ale na nejednom místě je pamětní deska, nositelem Poláčkova jména je například také místní moderní knihovna. V neposlední řadě zde najdeme také synagogu, ve které se nachází připomínka asi největší v podobě Památníku Karla Poláčka.
A právě uvnitř této stavby vznikla velká část našeho vyprávění. Dozvídáme se, jaký byl člověk, jaký měl vztah se svou manželkou a dcerou Jiřinou. Jaký byl jeho osud a jak moc jeho život poznamenaly obě světové války. V té druhé nakonec také zemřel. Jeho díla ale naštěstí žijí dál a jsou populární stejně jako v době, kdy je čtenáři měli před očima poprvé.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Ngaio Marshová: Zpěv v ráhnoví. Pátrání po úchylném vrahovi žen
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Šedivý pokoj, Čmoud nebo Návěstí. Povídky Stefana Grabińského, klasika polské fantastické literatury
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.







