Skrytá tvář Balkánu: srbské lidovky známe díky Bregovičovi, jenže ten ne vždy přiznal jejich autory

Fenomén zvaný tajemné bulharské hlasy se stal před 40 lety světovým trendem. Nejednalo se ovšem o nějakou folklorní vykopávku, ale o hudební novotvar, který byl dílem velmi talentovaného bulharského skladatele Filipa Kuteva. V době, kdy v zemích sovětského bloku byla lidová hudba zneužívána jako nástroj propagandy, představoval Filip Kutev čestnou výjimkou a vytvořil skutečně tvůrčí a inspirativní nový styl, který z lidových tradic čerpal a přitom je přetvářel do nové a objevné podoby. Z jeho sboru vznikla celá řada nových generačně omlazených sestav, a jedna z těch nejlepších - Bulgarian Voices Angelite - vydala letos nové album.

Srbský trumpetista Boban Marković se světovému publiku poprvé představil v Kusturicově filmu Underground z roku 1995. I po více než čtvrt století je v plné síle, potvrzuje to jeho poslední album Mrak, vydané v Maďarsku.

Balkán je také region bohatý na spoustu dosud neobjevených hudebních stylů. K těm nejoriginálnějším patří albánská polyfonie, ze které čerpá skupina Saz'iso. Její album je mimochodem projektem veteránského hudebního průkopníka Joe Boyda, který stál před 50 lety u začátku umělců jako Pink Floyd, Eric Clapton či Nick Drake.

K nejvýznamnějším propagátorům hudby bývalé Jugoslávie patří filmový skladatel Goran Bregovič. Byl to právě on, kdo světu poprvé představil srbské dechovky ve filmu Underground. Méně se už ví o tom, že Bregovič si často bez dovolení půjčoval melodie od jiných umělců. Tak například, jeden z hitů Undergroundu, skladba Mesečina, se nápadně podobá skladbě jednoho z nejmilovanějších romských zpěváků bývalé Jugoslavie, Šabanu Bajramovićovi. Když pak Bajramovičovi právníci Gorana Bregoviče žalovali, soud mu autorská práva přiznal.

Bajramovič vyrůstal za časů Titovy Jugoslávie a v mládí se dostal do nejpřísněji střeženého vězení na ostrově Goli Otok. Byl odsouzen na několik let proto, že utekl z povinné vojenské služby, aby mohl být se svojí dívkou. Později tvrdil, že právě kriminál byl jeho univerzitou: naučil se tam číst a psát a získal místo v orchestru.

 Poslechněte si celý hudební speciál Petra Dorůžky: