Skrytá tvář Balkánu: srbské lidovky známe díky Bregovičovi, jenže ten ne vždy přiznal jejich autory

The Bulgarian Voices - Angelite
The Bulgarian Voices - Angelite

Rázné dechovky ze Srbska či Rumunska patří k trendům poslední dekády, zatímco další styly, jako řecké rembetiko či albánská polyfonie, zůstávají nezaslouženě ve stínu.

Fenomén zvaný tajemné bulharské hlasy se stal před 40 lety světovým trendem. Nejednalo se ovšem o nějakou folklorní vykopávku, ale o hudební novotvar, který byl dílem velmi talentovaného bulharského skladatele Filipa Kuteva. V době, kdy v zemích sovětského bloku byla lidová hudba zneužívána jako nástroj propagandy, představoval Filip Kutev čestnou výjimkou a vytvořil skutečně tvůrčí a inspirativní nový styl, který z lidových tradic čerpal a přitom je přetvářel do nové a objevné podoby. Z jeho sboru vznikla celá řada nových generačně omlazených sestav, a jedna z těch nejlepších - Bulgarian Voices Angelite - vydala letos nové album.

Srbský trumpetista Boban Marković se světovému publiku poprvé představil v Kusturicově filmu Underground z roku 1995. I po více než čtvrt století je v plné síle, potvrzuje to jeho poslední album Mrak, vydané v Maďarsku.

Balkán je také region bohatý na spoustu dosud neobjevených hudebních stylů. K těm nejoriginálnějším patří albánská polyfonie, ze které čerpá skupina Saz'iso. Její album je mimochodem projektem veteránského hudebního průkopníka Joe Boyda, který stál před 50 lety u začátku umělců jako Pink Floyd, Eric Clapton či Nick Drake.

K nejvýznamnějším propagátorům hudby bývalé Jugoslávie patří filmový skladatel Goran Bregovič. Byl to právě on, kdo světu poprvé představil srbské dechovky ve filmu Underground. Méně se už ví o tom, že Bregovič si často bez dovolení půjčoval melodie od jiných umělců. Tak například, jeden z hitů Undergroundu, skladba Mesečina, se nápadně podobá skladbě jednoho z nejmilovanějších romských zpěváků bývalé Jugoslavie, Šabanu Bajramovićovi. Když pak Bajramovičovi právníci Gorana Bregoviče žalovali, soud mu autorská práva přiznal.

Bajramovič vyrůstal za časů Titovy Jugoslávie a v mládí se dostal do nejpřísněji střeženého vězení na ostrově Goli Otok. Byl odsouzen na několik let proto, že utekl z povinné vojenské služby, aby mohl být se svojí dívkou. Později tvrdil, že právě kriminál byl jeho univerzitou: naučil se tam číst a psát a získal místo v orchestru.

 Poslechněte si celý hudební speciál Petra Dorůžky:

Spustit audio

Související