Site specific na lodi jede podle Autoatlasu Ukrajiny

Diváci se při představení plaví přes Vltavu a procházejí smíchovskou periferií. Hraje se i v místním bistru U veselé kozy.

Oksana Zabužko se narodila roku 1960 v Lucku v Haliči a je to bezpochyby nejznámější, nejpřekládanější a nejsvětovější ukrajinská spisovatelka. U nás vyšly knihy Polní průzkum ukrajinského sexu; Sestro, sestro a Muzeum opuštěných tajemství. Poslední román, jehož tématem je ukrajinská historie 20. století, zejména fenomén UPA (ukrajinské povstalecké armády), se dočkal v německy mluvících zemích několika vydání.

O Oksaně Zabužko, která je vzdělaná ve filozofii a pohybuje se ve světových akademických institucích, se mluví jako o možné adeptce na světové literární ceny. Jednu z nich, středoevropskou cenu Angelus, ostatně dostala na konci roku 2013 ve Wroclawi.

Jurij Vynnyčuk, narozen roku 1952, žije ve Lvově. Hlásí se ke kroužku takzvaných „žlobistů“, sdružujících spisovatele, výtvarné umělce a hudebníky, kteří pracují s fenoménem „ukrajinského nevkusu“. „Žlob není snob“ je jejich heslem a sebestylizace některých, zejména výtvarníků, je tvořena prvky stereotypů o Ukrajincích: fyzkulturou vypracovanými těly, holými lebkami s tatarskou štětkou, tepláky s bílými lampasy, zlatými zuby, jistým nepopsatelným tvarem bot a tak dál.

Jurij Vynnyčuk ve svých knihách Ukrajinu nikterak nešetří, patetické a tragické momenty národní identity jako například hladomor cynickým způsobem hypertrofuje do kanibalismu v blázinci Kulparkiv, ostatně onen blázinec je metaforou ukrajinského zmatku, korupce, oligarchie, nevzdělanosti, opilství, zbytků komunistické ideologie včetně sklonů ke kriminálnímu jednání všeho druhu.

V románu Tango smrti, který dosud do češtiny přeložen nebyl, je metaforou Ukrajiny smetiště, nejen smetiště dějin, které tu překřížily několik protichůdných verzí, ale i smetiště krámů technicko-konzumní civilizace.

Texty v knize Chachacha, přeložené do češtiny Ritou Kindlerovou, vznikly převážně v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století, líčí tedy pozdní léta sovětské Ukrajiny. Pokračování titulní povídky, Chachacha 2, se odehrává už po vzniku nezávislého státu. V blázinci, kde dlí vypravěč, se mají konat volby.

Hrát se bude i v srpnu. Stanice Vltava vysílá povídku Juryje Vynnyčuka Chachacha 28. července v 9:30 hodin.