Síť je dneska všechno. Rozumíme jí? Rozhovor s Mushonem Zer-Avivem a Josefem Šlerkou
Internet vládne našim životům. Metafora sítě ovládá náš způsob přemýšlení o světě. Mushon Zer-Aviv objasnil, proč jsou síťové grafy živnou půdou spikleneckých teorií. Lukáš Wagenknecht zjistil, že český stát uzavřel smlouvu s australskou židlí babičky z Panenských ostrovů. A s Josefem Šlerkou jsme mluvili o rychlé mutaci informace v sociálních sítích.
Petr Šourek:
Mushon je podle mě tím správným expertem na síť. Nejlíp to našim posluchačům dokážeme tak, že krátce představíme jednu speciální aplikaci, na jejímž vývoji se Mushon zásadním způsobem podílel. Ten program se jmenuje Ad nauseam. Mushone, co je Ad nauseam a jak funguje?
Mushon Zer-Aviv:
Ad nauseam jsem vyvíjel společně s Helen Nissenbaumovou and Danielem C. Howem. Ad nauseam se dá asi nejlíp popsat jako blokovač reklamy, se stejnou funkcí jako třeba AdBlock Plus nebo YouBlock, ale na rozdíl od ostatních blokovačů reklamy Ad nauseam nejen, že vám zablokuje nebo skryje reklamní sdělení, ale navíc ještě klikne na úplně všechny reklamní bannery, které váš prohlížeč vidí. Tímto klikáním na úplně všechno doslova zahltí poskytovatele reklamy, kteří nemají jak tuto záplavu kliků vyhodnotit, a tím pádem o nás nic nezjistí.
Petr Šourek:
To je převratná myšlenka, podívat se na věc úplně z druhé strany. Fungování Ad nauseam ale nedávno zablokoval prohlížeč Google Chrome, není to tak?
Mushon Zer-Aviv:
Ano, Google Chrome zablokoval Ad nauseam začátkem roku 2017. Z následných tahanic pak jednoznačně vyplynulo, že ji zablokoval proto, že mu narušuje poskytování reklamy. A jak všichni dobře víme, Google funguje téměř jako síťový poskytovatel reklamy. Tím, že naši aplikaci zablokoval, vlastně přiznal, že to co děláme, má význam a je účinné.
Petr Šourek:
Vyslovili vám tím svým způsobem uznání...
Mushon Zer-Aviv:
Ano, a měl bych ještě dodat, že naší stránce www.adnauseam.io najdete podrobný návod, jak se Ad nauseam instaluje na různých prohlížečích; včetně Chrome, který ji blokuje – existují způsoby, jak blokaci obejít.
Petr Šourek:
Já si Ad nauseam určitě nainstaluji. Lituji jen, že jsem to neudělal už dávno.
Mushon Zer-Aviv:
Když jsme si řekli, jak funguje, je myslím také důležité si říct, proč jsme takovou věc vůbec dávali dohromady.
Tím důvodem je zoufalá situace, ve které se dneska nacházíme. Poskytovatelé reklamy nás sledují a my se nemáme jak bránit. Úplně ignorují, že si přejeme chránit naše soukromí. Ad nauseam je způsob odboje – narušit fungování reklamních sítí, aby konečně reagovaly na naše požadavky ochrany soukromí.
Petr Šourek:
Myslím, že teď už je jasné, že nejsi jenom teoretikem sítí, ale naopak tím, kdo se aktivně zapojuje do horkých sporů. Řekl bys, že metafora sítě dominuje našemu dnešnímu způsobu uvažování o světě?
Mushon Zer-Aviv:
Ano, pojem sítě víc a víc ovlivňuje to, jak rozumíme světu kolem nás. Většinu toho, co děláme, děláme pomocí informačních sítí, a pojem sítě se pak jako ozvěnou vrací z nejrůznějších směrů. Slyšíme mluvit o společenských sítích, finančních sítích, o sítích se mluví v biologii, ve fyzice… Síť je dnes velmi silný a vlivný koncept.
Petr Šourek:
Šíří se zároveň také některá běžná nedorozumění, jaká bys vypíchl?
Mushom Zer-Aviv:
Já pracuji hlavně jako návrhář, designér síťových řešení, vizualizuji data a hledám řešení, jak zpřístupnit informace. Moje kritika vychází z toho, co často vidíme v oboru vizualizace dat.
Dívám se na síť jako na způsob vizualizace dat. V nejběžnější představě vidíme jako síť body propojené čárami nebo, jak se říká odborně: vrcholy či uzly spojené hranami. Asi nejčastěji se jedná síť ulic, které se kříží a uzlům se říká křižovatky. Cesty, ulice mezi nimi jsou spojnice či hrany. Na uliční síti si můžeme prakticky vysvětlit, na co si musíme dát pozor. Když se podíváme na uliční síť, lehce najdeme nejkratší cestu mezi libovolnými dvěma uzly, ale jak víme ze zkušenosti, to ještě nestačí k tomu, abychom se dobře rozhodli, kudy jet. Jednoduchá mapa uliční sítě nám zpravidla neřekne, která ulice je jednosměrka, kde je dopravní zácpa a spoustu dalších věcí, které potřebujeme znát k úspěšné navigaci městem. Totéž je pravda o každé síti. Vidíme uzly a spojnice mezi nimi, ale to nám neřekne, kudy tou sítí teče provoz, potřebujeme vědět mnohem víc.
Petr Šourek:
Informaci o uzlech a hranách sítě musíme tedy doplnit zásadními informacemi o tocích v síti a řídících protokolech, jak tomu říkáš…
Mushon Zer-Aviv:
Ano, tohle mě napadlo, když jsem pracoval jsem pro firmu Waze, kde jsme vytvářeli navigaci do mobilních telefonů. Potýkali jsme se tam s problémem, jak dostat do mapy informaci o aktuální dopravní situaci, jak ji jednoduše vizualizovat.
Tehdy jsem postřehl propast mezi tím, co vidíme, když se díváme na obrázek sítě, a mezi tím, co si myslíme, že vidíme. Je to propastný rozdíl, který zásadně ovlivňuje naše pochopení sítí. Netýká se to jen dopravních sítí, nýbrž všech sítí: komunikačních, společenských, finančních...
Nabízí Instagram nové způsoby, jak vnímat umění?
Leckdo by možná řekl, že sociální sítě nemohou vnímání výtvarného umění nijak prospět. Současné poznatky ale ukazují, že sdílení na sociálních sítích má i své klady.
Petr Šourek:
Čili potřebujeme slyšet, co se o městě vypráví a vědět, co se kde děje, jako zkušený taxikář…
Mushon Zer-Aviv:
Zkušený taxíkář ví, jaké jsou toky v uliční síti, a totéž dokáží také algoritmy, které analyzují dopravní toky a další informace, které se nemusejí nutně hned vizualizovat, ale nakonec se dostanou do celkového obrazu.
Petr Šourek:
To bychom tedy měli toky, A co si máme představit pod protokoly?
Mushon Zer-Aviv:
Ano, všímat bychom si měly toků i protokolů. Toky jsou to, co se děje na spojnicích mezi uzly a v uzlech samých. Jako protokoly označuji systém pravidel, kterými se řídí provoz v síti.
A tady si je třeba dát si pozor, protože když lidé mluví o síti, nepopisují, co vidí, místo toho mluví o tom, co se v síti děje, jaký ruch v ní panuje a jakými pravidly se řídí. Díváme se tedy na uzly a spojnice mezi nimi a projikujeme do nich nějaký děj. Ty děje jsou ale často imaginární. Neodpozorovali jsme je z toho, co se v síti skutečně děje, neznáme skutečné toky a protokoly, prostě si je vymyslíme, protože se domníváme, že je dokážeme vyčíst z pouhého rozvržení uzlů a spojnic mezi nimi.
Co je jazyk a jak a proč ho vytváříme?
Na pozadí vášnivé debaty o falzifikaci lingvistiky Noama Chomského se Petr Šourek a Petr Fischer vydávají na výpravu za tajemným jazykem jednoho amazonského kmene, kde hledají odpověď na otázku – Co je jazyk a jak a proč ho vytváříme?
Petr Šourek:
A řekl bys, že toto nepochopení provozu v síti je tím, co pohání masivní vytváření konspiračních teorií?
Mushon Zer-Aviv:
Ještě než se dostaneme ke konspiračním teoriím, je dobré si připomenout statistika George Boxe, který řekl, že všechny modely jsou špatné, ale některé jsou užitečné. A to platí i pro sítě. Jsou užitečné, i když jsou nepřesné, a to, že jim správně nerozumíme, neznamená, že je nemůžeme používat.
Všechny modely jsou špatně. Vědec nezíská správný model nekonečným vylepšováním. Naopak. Je třeba se řídit Vilémem z Occamu a hledat přiměřený popis přírodních jevů. Schopnost najít jednoduchý model, který probouzí představivost, je znakem génia. Do zbytečných detailů propracované modely se spoustou parametrů jsou naopak známkou prostřednosti. Pamatujte si proto, že všechny modely budou vždycky špatně, otázka je, do jaké míry mohou být špatně, aby se daly ještě k něčemu použít.
George E. P. Box, 1979 a 1987
Mushon Zer-Aviv:
Nicméně protože síť masivně pronikla do naší populární kultury, zatímco porozumění, jak funguje, tak daleko neproniklo, často vidíme lidi, kteří na základě špatně vyložených vztahů v sítích docházejí k naprosto zcestným a přemrštěným závěrům.
Když se třeba podíváme, jaké teorie se rozvíjely kolem toho, jestli se Barack Obama narodil ve Spojených státech. Nebo aféra Pizza Gate, kde lidé našli spojení mezi Hillary Clintonovou, šéfem její prezidentské kampaně Johnem Podestou, pizzerií Comet Ping Pong a mafií pedofilů…
Při pohledu na těch pár uzlů, propojení mezi nimi a jejich sugestivní výklad vidíme síť asociací, které jsou bizarně kreativní a zároveň na hony vzdálené realitě. Připomíná to zcestné výklady akcí Mariny Abramovic; všechna ta zkratkovitá spojení mezi hashtagy na Twitteru a dětskou pornografií.
Petr Šourek:
Lidé tedy vidí velmi zjednodušený graf, pár uzlů a spojů a hned si vymýšlejí, co se tam mohlo stát. Tedy když vidí spojení mezi Johnem Podestou a nějakou pizzerií ve Washingtonu, hned si do toho projikují to nejhorší, co je napadne…
Mushon Zer-Aviv:
Přesně tak, a popravdě člověka to inspiruje, když vidí spojení mezi lidmi a místy, představuje si hned celou story.
Když vidím Pizza Gate jako síť, chápu, proč to bylo tak svůdné domýšlet se dál a dál. Jak se domnělý skandál Pizza Gate valil internetem, lidé přidávali další uzly a spoje. S každým takovým “objevem” se pak cítili jako investigativní novináři, kteří využívají dostupné informace k nalezení pravdy a odhalení nepravostí.
Došlo to tak daleko, že se jeden z nich vypravil k pizzerii Comet Ping Pong (domnělému doupěti pedofilů) se zbraní v ruce a vypálil několik výstražných výstřelů do vzduchu. Měl pocit, že musí osvobodit děti, které tam mezi pizzou pedofilové vězní. Stačí tak pár jednoduchých spojení v síti a už podléháme autosugesci, že teď světu kolem sebe rozumíme lépe. Přitom ztrácíme půdu pod nohama a uniká nám společná realita.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.