Nabízí Instagram nové způsoby, jak vnímat umění?

12. únor 2018
návštěvníci galerie fotky

Leckdo by možná řekl, že sociální sítě nemohou vnímání výtvarného umění nijak prospět. Současné poznatky ale ukazují, že sdílení na sociálních sítích má i své klady.

Fenoménu vnímání uměleckých děl přes sociální sítě se v poslední době věnuje nejeden společenský, či umělecký časopis. Adam Suess a Kylie Budgeová z australského webu The Conversation, se pokusili celý fenomén popsat a shrnout. Ve spojitosti s výtvarným uměním hraje mezi sociálními sítěmi prim Instagram. Aplikaci, která je převážně využívána ke sdílení fotografií, používá na 800 milionů lidí a její popularita roste.

Umění slyšet. Ve čtvercovém stylu. Vltava spustila Instagram

Vltavský Instagram

Nejlepší citace z vysílaní. Stylové černobílé fotografie. I zvukové médium může vést vizuálně pestrý život. Příspěvky z vysílání i ze zákulisí Vltavy se začaly objevovat na Instagramu.

Obvykle je zamořena selfíčky. Pokud jí však používají fanoušci výtvarného umění nebo instituce, jakými jsou galerie a muzea, mohou klady převážit nad zápory. Galerie a muzea dnes aktivně vybízejí uživatele, aby sdíleli své fotografie i postřehy. Týká se to především těch, které se zaměřují na nějaké populární jevy. Na Instagramu patří mezi nejvíce frekventované instituce Muzeum zmrzliny, které sídlí hned v  několika městech v USA. Expozice je přímo koncipována tak, aby byla vhodná k interaktivnímu zapojení návštěvníků, k fotografování a pořizování selfíček.

Jak se s novým fenoménem popasovala muzea a galerie klasického střihu

Také u muzeí a galerií tradičního ražení se setkáváme s podobným přístupem. Například Národní Galerie v Melbourne označuje některé vystavené objekty štítkem „Insta-friendly“, tedy vhodné k focení. U nich už kurátor počítá s tím, že se s nimi návštěvník vyfotí, a předem je ochraňuje proti poškození. Často se k objektům instalují zrcadla, která mají jediný účelem: aby si návštěvník mohl zvěčnit svůj odraz s celým exponátem a nezůstalo jen u selfíček.

Tyto zásahy nejsou vnímány jako degradace kurátorské práce. Inovace mají i ryze pragmatický důvod. Návštěvníci se s předměty fotí i přes výslovný zákaz a řada instalací, které nejsou dostatečně chráněny, při focení trpí. Například v Los Angeles došlo v červenci 2017 ke škodě v hodnotě 200 tisíc dolarů, když jedna návštěvnice při focení selfíčka srazila stojan s exponátem a dominovým efektem i všechny ostatní v řadě. Galerie se tehdy rozhodla odškodnění nevymáhat. V Británii byla zase poškozena 800 let stará rakev, když touha po perfektním záběru vedla jednoho z návštěvníků k tomu, že fotoaparát svěřil svému dítěti, které vyzvedl přes bariéru oddělující návštěvníky od exponátu. I v tomto případě došlo ke kolizi a rakev z podstavce spadla a rozbila se.

Selfie tyče a autorská práva

Nějaká pravidla a zákazy samozřejmě stále platí. Selfie tyče rozhodně zůstávají noční můrou řady kurátorů. Problémem je i porušovaní autorských práv. Umělec by měl dopředu souhlasit s tím, že jeho dílo bude fotografováno. U řady vzácných maleb se stále diskutuje, zda jim neubližuje časté focení bleskem. Některé galerie však zákaz focení zrušily. Zákaz sdílení fotografií na sociálních sítích vidí jako jisté kulturní elitářství a nechtějí návštěvníkům ubírat nové možnosti, jak zažívat umění. Snaží se je tedy informovat, která umělecká díla je možné fotografovat a která nikoli.

Kreativita návštěvníků a nový zájem o kompozici fotografie

Pokud si dáme práci a projdeme některé konkrétní hashtagy, kterými lidé své příspěvky doplňují, zjistíme, že kreativních jedinců je celá řada. Na internetu byly například hojně zmiňovány fotky z výstavy Gerharda Richtera v Queenslandu. Řada fotografů zachytila větší plátna vkusně doplněná o siluety návštěvníků, nebo zájemce o Richterovi malby, kteří přišli oblečeni tak, že ladili s některým jeho obrazem. To se může na první pohled zdát jako banalita, ale opět se tím vrací zájem o kompozici, který mohla digitální fotografie zcela pohřbít.

Téma pro seriózní výzkum?

V současné době si galerie a muzea platí i odborné studie, které fenomén sdílení fotografií z výstav na Instagramu mapují. Z nich je patrné, že selfíčka převažují hlavně u komerčních výstav. U odborných výstav, či u výstav současného umění převažují fotky celků a detailů vystavovaných předmětů. Kurátorům sociální sítě umožňují oslovit nové zájemce a vytvořit s nimi těsnější vazby. Restrikce tedy pomalu slábnou a v budoucnu bude nutné promýšlet výstavy a muzejní expozice s ohledem na svět sociálních sítí.

Celý záznam pořadu včetně rozhovoru s Markem Musilem o festivalu Burning Mana a včetně hudby podle výběru Jonáše Kucharského si můžete poslechnout zde:

Spustit audio
autor: Petr Šmíd

Související