The Shining
Zlatým hřebem začátkem prosince tradičně pořádaného Semináře britského filmu v Uherském Hradišti byla projekce Kubrickova filmu Shining . Formálně dokonalá adaptace stejnojmenného románu Stephena Kinga rovněž demonstrovala divy velkoplošné projekce DVD.
Shining Jednoznačně patří do žánru hororu: začínající spisovatel se ženou a synkem vezme práci zimního správce horského hotelu, v němž se před lety stala několikanásobná vražda. Poté, co odjedou poslední hosté, stává se obětí atmosféry hotelu a následných velice realistických halucinací, které ho postupně svádějí k maniakálnímu řádění.
Spisovatel King ve svých románech funkčně pracuje s podvědomými strachy a dětskými nočními můrami, jejich psychoanalytickou interpretaci nahrazuje vlastním bestiářem. Letargické maloměšťáky trávící víkendy doma například vyloží jako upíry uzavřené v temnotách. Jádrem mnoha jeho románů je myšlenka zla vázaného na jedno určité místo. Z něho i po odeznění spáchaného skutku stále vyzařuje do svého okolí a podněcuje k návratu.
Režisér Kubrick tedy stanul před úkolem tuto nehmotnou "metafyzickou" složku příběhu převést do filmových obrazů. Prokletí horského hotelu symbolizují dvě prostorová bludiště: spleť hotelových chodeb má svůj protějšek v bludišti sestříhaných živých plotů. Na bludiště prostoru navazuje bludiště času. Zpočátku nenápadně, plíživě. Dětské představy, zlé sny, útržky výjevů z různých dob se postupně přeměňují v přízraky, které rovnoprávně koexistují s postavami správce a jeho rodiny a nakonec začnou aktivně zasahovat do děje. Rozdíl mezi skutečným a neskutečným je následně setřen i pro diváka. Narativní prvek je podepřen snímaným filmovým prostorem, důležitá je hloubka ostrosti, dlouhé jízdy kamery a práce s perspektivou, včetně jejího protahování a zkracování. Dezorientace diváka je dovršena, aniž by zpochybnila logiku vyprávění - nezadržitelně spějícího k osudovému střetu.
Významná je role Jacka Nicholsona coby správce hotelu, stojící především na hercově mimice. Neurotické tiky od démonického šklebu nečekaně oddělí téměř nepostřehnutelná hranice. Rozhovor mezi ním a altmanovskou herečkou Shelley Duvallovou, v němž není řečeno nic vyjma holých banalit, se tak ve svém průběhu promění z všední manželské hádky v hrůzostrašné drama. Přes svou preciznost ale nepatří Shining k nejlepším Kubrickovým dílům. Je to dáno zvoleným žánrem. Formální dokonalost působí totiž místy jako obranný štít divákových emocí - místo soucítění s trpícími nastupuje téměř perverzní voyeurský odstup a chlad.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
