Setkání ve Vile Lanna. Nadšení a píle jsou na poli vědy nutností

„Co si budeme povídat, mladému člověku to sebevědomí dodá,“ říká jeden z dnes už šestnácti začínajících vědců, kteří získali za svou práci Cenu Jaroslava Krejčího.

Český polyhistor, ekonom a historik Jaroslav Krejčí (1916−2014) byl synem protektorátního premiéra stejného jména. Vystudoval práva, účastnil se protinacistického odboje, po válce působil v Národohospodářském ústavu Josefa Hlávky.

Po únoru 1948 jako sociální demokrat odmítl sloučení s KSČ, byl odsouzen a ve vězení strávil šest let. V roce 1968 emigroval s manželkou do Velké Británie a působil na univerzitě v Lancasteru. Po roce 1990 se jako pedagog vrátil do Čech a své jméno propůjčil ceně určené začínajícím vědcům.

Do okruhu Badatelského nadačního fondu Jaroslava a Anny Krejčích nás uvede historik Josef Tomeš, předseda správní rady. Na otázku, zda cena dodává svým držitelům odvahu a chuť do další práce, odpovídá kladně její první laureát, dnes ředitel Masarykova ústavu AV ČR, Rudolf Kučera i Kristýna Kaucká, oceněná v loňském roce. Ostatně, práce na poli vědy vyžaduje nadšení, energii a samozřejmě pilnou práci. Vlastnosti, které měl profesor Krejčí, nacházíme i u jeho následovníků.

autoři: Jarmila Konrádová , Milena M. Marešová
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.