Setkání ve Vile Lanna. Nadšení a píle jsou na poli vědy nutností

„Co si budeme povídat, mladému člověku to sebevědomí dodá,“ říká jeden z dnes už šestnácti začínajících vědců, kteří získali za svou práci Cenu Jaroslava Krejčího.

Český polyhistor, ekonom a historik Jaroslav Krejčí (1916−2014) byl synem protektorátního premiéra stejného jména. Vystudoval práva, účastnil se protinacistického odboje, po válce působil v Národohospodářském ústavu Josefa Hlávky.

Po únoru 1948 jako sociální demokrat odmítl sloučení s KSČ, byl odsouzen a ve vězení strávil šest let. V roce 1968 emigroval s manželkou do Velké Británie a působil na univerzitě v Lancasteru. Po roce 1990 se jako pedagog vrátil do Čech a své jméno propůjčil ceně určené začínajícím vědcům.

Do okruhu Badatelského nadačního fondu Jaroslava a Anny Krejčích nás uvede historik Josef Tomeš, předseda správní rady. Na otázku, zda cena dodává svým držitelům odvahu a chuť do další práce, odpovídá kladně její první laureát, dnes ředitel Masarykova ústavu AV ČR, Rudolf Kučera i Kristýna Kaucká, oceněná v loňském roce. Ostatně, práce na poli vědy vyžaduje nadšení, energii a samozřejmě pilnou práci. Vlastnosti, které měl profesor Krejčí, nacházíme i u jeho následovníků.

autoři: Jarmila Konrádová , Milena M. Marešová
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.