Setkání ve Vile Lanna. Nadšení a píle jsou na poli vědy nutností
„Co si budeme povídat, mladému člověku to sebevědomí dodá,“ říká jeden z dnes už šestnácti začínajících vědců, kteří získali za svou práci Cenu Jaroslava Krejčího.
Český polyhistor, ekonom a historik Jaroslav Krejčí (1916−2014) byl synem protektorátního premiéra stejného jména. Vystudoval práva, účastnil se protinacistického odboje, po válce působil v Národohospodářském ústavu Josefa Hlávky.
Po únoru 1948 jako sociální demokrat odmítl sloučení s KSČ, byl odsouzen a ve vězení strávil šest let. V roce 1968 emigroval s manželkou do Velké Británie a působil na univerzitě v Lancasteru. Po roce 1990 se jako pedagog vrátil do Čech a své jméno propůjčil ceně určené začínajícím vědcům.
Do okruhu Badatelského nadačního fondu Jaroslava a Anny Krejčích nás uvede historik Josef Tomeš, předseda správní rady. Na otázku, zda cena dodává svým držitelům odvahu a chuť do další práce, odpovídá kladně její první laureát, dnes ředitel Masarykova ústavu AV ČR, Rudolf Kučera i Kristýna Kaucká, oceněná v loňském roce. Ostatně, práce na poli vědy vyžaduje nadšení, energii a samozřejmě pilnou práci. Vlastnosti, které měl profesor Krejčí, nacházíme i u jeho následovníků.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Anna Beata Háblová: Víry. Románové podobenství o cestě k překonání strachu a ponížení
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Winterbergova poslední cesta. Železniční roadstory podle bestselleru Jaroslava Rudiše
-
Zmizela a Strýček z nebe. Šumavské povídky Karla Klostermanna
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.