Setkání ve Vile Lanna. Nadšení a píle jsou na poli vědy nutností

Český polyhistor, ekonom a historik Jaroslav Krejčí (1916−2014) byl synem protektorátního premiéra stejného jména. Vystudoval práva, účastnil se protinacistického odboje, po válce působil v Národohospodářském ústavu Josefa Hlávky.

Po únoru 1948 jako sociální demokrat odmítl sloučení s KSČ, byl odsouzen a ve vězení strávil šest let. V roce 1968 emigroval s manželkou do Velké Británie a působil na univerzitě v Lancasteru. Po roce 1990 se jako pedagog vrátil do Čech a své jméno propůjčil ceně určené začínajícím vědcům.

Do okruhu Badatelského nadačního fondu Jaroslava a Anny Krejčích nás uvede historik Josef Tomeš, předseda správní rady. Na otázku, zda cena dodává svým držitelům odvahu a chuť do další práce, odpovídá kladně její první laureát, dnes ředitel Masarykova ústavu AV ČR, Rudolf Kučera i Kristýna Kaucká, oceněná v loňském roce. Ostatně, práce na poli vědy vyžaduje nadšení, energii a samozřejmě pilnou práci. Vlastnosti, které měl profesor Krejčí, nacházíme i u jeho následovníků.