Seriáloví producenti: Detektivky už umíme, komedie píší pořád ti stejní, pro teenagery se netočí
Jakou DNA mají české seriály? Jak ji mění streamovací služby? A kdy se začnou i u nás točit seriály pro teenagery? Poslechněte si rozhovor s producenty Vratislavem Šlajerem z Bionautu a Michalem Reitlerem z České televize.
Vratislav Šlajer začal kariéru artovými filmy a měl prý pověst nadějného producenta kvalitních věcí. „Když se naskytla příležitost nabídnout Primě námět, ze kterého vznikl seriál Letiště, tak o mně hodně lidí říkalo, že jsem je zklamal. Někteří se mnou taky přestali dělat, já v televizi ale vždycky viděl potenciál a bavilo mě to,“ dodává producent, který se teď ve společnosti Bionaut věnuje filmům a připravuje druhou sérii teenagerského webseriálu #Marty Is Dead.
Seriály jsem dělal, ještě než to bylo cool.
Vratislav Šlajer
Producent Michal Reitler z České televize (Most!, Metanol, Dukla 61) momentálně pracuje na seriálu Božena Němcová. Začínal také na Primě – u zábavných pořadů.
„Zkoušeli jsme tam vymýšlet věci za co nejmíň peněz, a pak se mi i na Nově v seriálu Ulice potvrdilo, že když vymyslíte chytře zápletku, nepotřebujete jich zas tak moc,“ rekapituluje svoje začátky a přestup do České televize.“ Ulice byla vztahovka, která se zastává obyčejných lidí, nabízí recepty na život, a přesně tohle by podle mě měla dělat ČT. Proto pak byl můj přesun do veřejnoprávní televize vlastně logický a taky mezitím vznikla poptávka, aby televize za stávající peníze nabízely něco kvalitnějšího, chytřejšího.“
Proč se točí tak málo pro teenagery?
Neobsluhovanou cílovou skupinou jsou u nás náctiletí. Podle Šlajera čeští teenageři už dlouho vědí, že televize pro ně léta netočí a nevadí jim to – mají internet, kde si najdou seriály v angličtině.
Čtěte také
„Televize se mladého diváka vzdaly, přestalo se pro ně vyrábět. Když s tím publikem nepracujete a dlouhé roky s ním nepokoušíte ani navázat dialog, tak proč by se dívali?“ říká producent teenagerského webseriálu #Marty Is Dead, který je jedním z několika mála českých výjimek. Podle Reitlera televize nemají dostatek scenáristů, kteří by pro teenagery nebo mladé dospělé uměli psát a dodává: „Nemyslím si ale, že kdyby televize investovala 15 procent rozpočtu na věci pro teenagery, že by to fungovalo.“
Chce to vědomé rozhodnutí
S tím Šlajer, který se k tématu vrátí oklikou přes téma zahraničních trendů, nesouhlasí.
Čtěte také
„V poslední době se například prokázalo, že fungují i seriály v jiných jazycích, než jen anglicky. A myslím si, že je to často právě o těch systémových rozhodnutích. Že se Netflix rozhodl jít do Polska a pracovat s polštinou bylo na základě rozhodnutí a už teď je to vidět, polských seriálů je víc a víc, tvůrci dostali smlouvy, a projevuje se to. Kdyby televize dala x procent na tvorbu pro mladé, taky by se po letech práce a soustředění talenty našly.“
Hosté ArtCafé dále komentovali zahraniční trendy, které se otiskují i do českých seriálů, úspěch českého Mostu! a také fakt, že české detektivky jsou čím dál kvalitnější, ale komedie dělají stále stejní autoři. Hudbu ze soundtracků českých seriálů vybral k pořadu Ondřej Bambas.
Související
-
Český seriál #martyisdead získal cenu Emmy. Předlohou byly skutečné příběhy kyberšikany
Hrdina webového seriálu je už od začátku mrtvý. Hashtag v názvu odkazuje na to, že za jeho konec mohly sociální sítě.
-
Teenageři se v seriálech neučí poznávat svět. Učí své okolí, jak v dnešním světě existovat
Ačkoliv v Česku dnes televizní tvorba pro teenagery prakticky neexistuje, v zahraničí představuje silný trend.
-
Televize neukazuje příběhy dvacátníků, a já chtěl psát o současnosti, říká scenárista Zrádců
Režisér nejdiskutovanějších zdejších televizních detektivek Viktor Tauš (Modré stíny, Vodník) se spojil se scenáristou Mirem Šifrou a vznikli z toho Zrádci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
