Televize neukazuje příběhy dvacátníků, a já chtěl psát o současnosti, říká scenárista Zrádců
Režisér nejdiskutovanějších zdejších televizních detektivek Viktor Tauš (Modré stíny, Vodník) se spojil se scenáristou Mirem Šifrou a vznikli z toho Zrádci. Šestidílný příběh z českého pervitinového podsvětí, kterému udávají rytmus dva dvacetiletí dealeři a policistka, která se osamostatňuje v práci i v životě.
„Úplně na začátku byl námět Jiřího Vacka, jednoho ze zakladatelů Národní protidrogové centrály. On sám má zajímavou minulost, byl kdysi coby drogově závislý informátorem německé policie, a když se z toho pak dostal, tak se stal velkým bojovníkem proti drogám,“ vypráví Miro Šifra. „Ten námět byl dobrý, ale v televizi věděli, že Vacek není scenárista, který by to celé utáhnul, proto oslovili mě a já jsem za ním zašel a zjistili jsme, že dnes drogový byznys funguje jinak. Dělal jsem další rešerše ze současnosti a hodně mě to bavilo.“
Příběhy z neznámých světů
Tvůrce, který se podílel na scénáři filmu Rudý kapitán a napsal taky scénář k Hřebejkově loňské detektivce Rédl, baví přinášet příběhy ze světů, o kterých lidé nic neví. „Přišlo mi lákavé mít v seriálu postavu informátora, po kterém jde policie i mafie.“
Podle režiséra Viktora Tauše jsou v seriálu celkem tři tematické linie. „Jednu zosobňuje příběh mladého dealera Davida, druhou příběh policejní analytičky Petry a třetí se týká vietnamského přistěhovalce, který stojí za drogovým byznysem. Skrze něj vnímáme, jak naše společnost nazírá přistěhovalce a jak oni nás a vzájemně se před sebou zavíráme.“
Televize u nás běžně neukazuje mladé lidi kolem dvacítky.
Miro Šifra
Většinou to jsou třicátníci a spíš čtyřicátníci, padesátníci. „Tady jsem ale psal o světě, který je mi bližší, přece jenom poslouchám stejnou hudbu jako moje postavy, znám tu stejnou kulturu. Mohl jsem z Davida udělat oběť, že by potom padesátníci vyšetřovali jeho vraždu, jak to bývá. Ale já měl možnost z něj udělat hlavního hrdinu.“
Drzost, kterou okamžitě bereme
David Frýdl, kterého hraje Cyril Dobrý, mluví v seriálu od prvních okamžiků přímo do kamery, což podle scenáristy vzniklo z praktického důvodu. „Z rešerší mi zbylo spoustu materiálu a nevěděl jsem co s ním, přitom jsem chtěl vysvětlit, co je dark web a kolik procent Vietnamců reálně figuruje v obchodu s drogami. To že Cyril bude mluvit do kamery, to byl Viktorův nápad,“ říká Miro Šifra.
„Takové monology v kriminálním žánru uměl psát jen Raymond Chandler a pak vlastně moc nikdo,“ směje se Tauš. „Mně ale přišlo, že když Mirův text bude říkat někdo do kamery s charismatem Cyrila Dobrého, tak si mě tím hned získá, a to jsme potřebovali.“ Tauš dodává, že o představiteli hlavní postavy rozhodli velmi snadno. „Cyril přišel na zkoušku a řekl ‚Dobrý den, já jmenuju Cyril Dobrý a právě mě vyhodili z DAMU.‘ Měl takovou energii a drzost, že bylo jasné, že ho hned bereme. A Sláva Pecháček, představitel Reného, je zas geniální neherec. Student kamery na FAMU, rád ho přirovnávám k Formanovým nehercům, má dar nevnímat kameru a být absolutně bezprostřední v jakékoliv situaci a tu postavu dokázal stvořit přesně tak, jak ji Miro napsal.“
Poslechněte si celé Artcafé včetně hudebního výběru Jonáše Kucharského ze skladeb These New Puritans a rubriky Zuzany Kubišové o posunu ve vnímání LGBT postav v Bollywoodu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
David Zábranský: O jednom zachraňování života. Radikální moudra ceděná přes roušku čte Václav Neužil
-
Zbožný Tomáš a Blíženci. Dvě povídky Jakuba Arbese
-
Vídeňský hlas Ameriky. Poslechněte si Osudy novináře Ivana Medka
-
Miloš Doležal: Zahradníček a malí Izákové. Povídka o drcení křehkého básníka v žaláři komunistů
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.