Rédl se povedl, tak asi ještě vyčerpanej nejsem, říká Hřebejk před premiérou minisérie Živé terče​

Jan Hřebejk
Jan Hřebejk

Česká televize začne 28. dubna vysílat Živé terče, poslední minisérii z cyklu o detektivech od Nejsvětější trojice.

Pro mě je celý cyklus žánrovou hrou. Autor knižních předloh, Michal Sýkora, píše vtipné detektivky v britském stylu, a každá je jiná,“ říká Jan Hřebejk. „Případ pro exorcistu bylo pohrávání s mysterióznem, zatímco Modré stíny, režírované Viktorem Taušem, mají rozměry politického thrilleru. Pět mrtvých psů je případ ze současnosti, pak přišla hra s erbenovským motivem ve Vodníkovi a na závěr vyvražďovačka, která je podle mě nejvtipnější. I když je tam temný základ, tak je to podle mě vztahová komedie.“ Pro Živé terče proto zvolil výrazně jinou režijní koncepci, než pro svůj předchozí seriál Rédl.

Ondřej Sokol v titulní roli minisérie Rédl

Rédl je dobovka, v něm jsme realitu tvořili. Tvůrčí tým byl ale skoro stejný jako u Živých terčů, stejný kameraman, stejný architekt. Každá ta věc vyžaduje něco jiného. Rédl byl na atmosféře postavený, ale tady je ten příběh dost bizarní na to, aby se to natočilo civilně. Kdybychom udělali ještě stylový obal, tak by to lidi vůbec nebrali jako normální věc ze současnosti. Všichni tam řeší běžné věci, žijou svůj běžnými traumata protkaný život, když do toho přijde úplně iracionální pomsta.“

Jsem fanouškem subtilní režie

V kinech dnes dávají buď blockbustery, nebo artovky. Můj oblíbený typ filmu, říkám tomu příběhy o lidech, se přesunul do televize,“ říká Jan Hřebejk. Často mluví o tom, že je fanouškem nenápadného vypravěčství. V rozhovoru pro Respekt například nedávno odpověděl na dotaz, proč se Rédl povedl, domněnkou, že jako režisér nejspíš dobře porozuměl látce. „Jasně, já se dívám s obdivem na obrazově okázalé nebo konceptuální věci, ale není mi to vlastní. Nejvíc jsem vždycky obdivoval režiséry, kteří jsou za svou látkou schovaní, jako Billy Wilder nebo Wiliam Wyler. Přesto, že jsem vyrostl na evropských velikánech, třeba Antonionim nebo Buñuelovi. Stejně mám radši ty první dva v jejich subtilnosti. Neříkám, že jsem Wyler a že se mi to daří, ale snažím se o něco takového. Můj cíl není, aby lidi po filmu říkali: to je Hřebejk, ale spíš, že se na to dá dívat, nemusí mě poznat.“

Podle jeho slov jej bolí sledování filmů na tabletu, takže spíš chodí do kina a z televizních věcí sleduje, co mu stáhne Petr Jarchovský. „Mí oblíbenci jako Stephen Frears, Steven Soderbergh nebo už předtím Mike Nichols se přesunuli do televize,“ doplňuje svoje tvrzení, že „jeho“ druh filmu dnes strádá a příběhy, které ho zajímají, se točí jako seriály. Detektivky jsou podle něj dvojího typu. „Buď společensko-kritické jako byl z mých věcí Rédl anebo je to zábava jako Vraždy v Midsomeru. Ne, že by se u toho člověk chechtal, ale baví se tou kombinatorikou a žánrem. Jako u Živých terčů.“

Tak asi ještě úplně vyčerpanej nejsem

V rozhovoru pro ArtCafé je dál řeč o časté negativní kritice filmů režiséra, který býval v úvodní fázi své kariéry úspěšnější. „Jasně, když byly Šakalí léta, tak byla taková průrva.

Jan Hřebejk: Tentokrát jsme to asi netrefili

Nápadník, 2017

Třídílná rodinná sága Zahradnictví je kompletní. Šestihodinový projekt za 120 milionů korun se uzavřel kinopremiérou třetího dílu Nápadník. Kritický ohlas je ale negativní a návštěvnost zůstala za očekáváním. „Kdybych byl svůj producent, byl bych (víc) zoufalý,“ přiznává Jan Hřebejk v rozhovoru pro vltavské Reflexe.

Lidi chodili, dostali jsme lvy, pak už nechodili, a my jsme v tom pak uvázli, recenze nás bolely. Ale když toho děláte hodně, tak ve chvíli, kdy přijde recenze, už jste někde jinde. Josef Chuchma nedávno psal, že jsem už vyčerpaný, ale zajímavé je, že teď zase všichni chválili Rédla. Tak asi ještě úplně vyčerpanej nejsem. A občas lidi psali blbosti jako: ‚No konečně! Je vidět, že když nedělá s Jarchovským, tak ještě umí točit. No ale nebýt Jarchovského, tak Rédl vůbec není! Jarchovský seriál dramaturgoval a hlavně to celé prosadil.“

Pusťte si celý rozhovor s Janem Hřebejkem i druhou část ArtCafé, ve které uslyšíte rozhovor hudebního dramaturga Pavla Klusáka s Tomášem Procházkou (B4, Gurun Gurun a další projekty). Společně s Járou Tarnovskim vydal album Wabi Experience, mikrosamplingovou poctu nejznámějšímu českému folkaři Wabimu Daňkovi. V závěru dílu najdete taky recenzi seriálu Smilf od Zuzany Fuksové.

Spustit audio
autor: Táňa Zabloudilová

Související