Secesní budova pařížského Grand Palais jako umělecký ateliér. Na dva měsíce se část ohromného prostoru proměnila v pracovní místo umělce Francka Scurtiho

7. srpen 2020

Vedení instituce Grand Palais nabídlo svou dvoranu k umělecké rezidenci a vybralo francouzského umělce Francka Scurtiho. Ten během týdne tvoří a o víkendech jeho pracovní místo může navštívit i veřejnost. Co mu rezidence v takovém prostoru nabízí?

Franck Scurti patří k předním současným francouzským umělcům. Věnuje se zejména instalacím, ale i videu nebo soše. Ve své práci reaguje nejčastěji na sociální témata a realitu dneška. V minulosti vystavoval třeba v pařížském Palais de Tokyo. Díky Grand Palais teď po dobu dvou měsíců může tvořit zcela volně, bez nutnosti recipročně připravit pro instituci svou výstavu. Díla, která zde vytváří, reagují hlavně na současnost.

Dílo umělce Francka Scurtiho zavěšené klíče jsou metaforou jeho rezidence v Grand Palais

Ve Scurtiho díle se promítá také každodennost. Ta je spojena s ekonomickou stránkou a šetřením. A to třeba i při nákupech v potravinách, jimž věnoval samostatnou instalaci. Ekonomická stránka umělecké tvorby je pro něj jednou z nejdůležitějších složek. Proto je veškerý materiál, z něhož tvoří, buď nalezený nebo recyklovaný. V díle Scurtiho vždy najdeme detail, který nám ukazuje hranici mezi uměleckým světem a každodenností, realitou a fikcí. Okrajem reality může být třeba klec, fikcí zase sádrová cigareta. Tu v jeho tvorbě vidíme často. A skutečnost představuje nalezený materiál, třeba kus staré látky.

Franck Scurti říká, že přes týden pracuje, lidé jeho pracovní prostor mohou navštívit o víkendu. Nechce ale, aby to bylo jako v manéži. Nejedná se o ateliéry pro veřejnost. Na rezidenci si cení právě toho, že nemá komerční přesah. Vstup do proskleného prostoru Grand Palais, a tedy i do jeho současného ateliéru, je totiž zcela zdarma.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.