Saxofonista Michal Žáček: Jako student jsem slyšel Arvo Pärta a od té doby vnímám hudbu jako řeč
Říká, že v životě i hudbě má rád pestrobarevnost, a proto ho baví hrát s jazzmany i se slovenskou poprockovou kapelou No Name. Sám sebe i posluchače nabádá k pozitivnímu přemýšlení a na ostravských přátelích se mu líbí, že mu každý do tváře řekne, co si myslí. Hostem Renáty Spisarové byl ve Vizitce přední český saxofonista a aranžér Michal Žáček.
Na jaře měl hrát s karvinským sborem Permoník v newyorské Carnegie Hall, v plánu bylo i turné s Richardem Müllerem, Vlastou Redlem, Vojtěchem Dykem a Ondřejem Pivcem. Místo toho chodí saxofonista Michal Žáček v tomto koronavirovém období na příležitostné brigády a hodně času tráví doma se svými čtyřmi dětmi. „Nedávno jsem jim koupil sto let staré domino ze slonoviny,“ popsal s radostí ve Vizitce, jakou aktivitou rodina Žáčkova tráví adventní večery.
Michal Žáček nemá manažera a není ani velkým fanouškem e-mailu a sociálních sítí, zakázky prý k němu přicházejí hlavně přes telefon. Kromě hudebníků z české scény má na svém kontě i spolupráci s americkým souljazzovým saxofonistou Maceo Parkerem – ve Vizitce vyprávěl o tom, jak mu tento muzikant nedal na koncertě nic zadarmo – anebo s Dominikem Millerem, blízkým spolupracovníkem Stinga.
Na saxofon se přitom naučil jako samouk. Jaké dítě koketoval s herectvím, později se i díky spolužákům, kteří, jak říká, „příliš přehrávali“, dal na hudbu. Na ostravské Janáčkově konzervatoři vystudoval hru na flétnu, pak chvíli učil a ještě jako teenager vzal práci v jedné španělské restauraci, kde hrál na klavír a také zpíval. Za vydělané peníze si koupil první soprán saxofon a s výukou začal podle fotografií: snažil se okopírovat nátisk slavných saxofonistů.
Během rozhovoru několikrát zmínil, jak rád se pohybuje v hudebnické komunitě, kde se stírají žánrové, geografické i rasové rozdíly. „Při předmětu dějiny hudby jsme s profesorem Navrátilem poslouchali Arvo Pärta a já najednou začal hudbu vnímat jako řeč. Zůstalo mi to. Hudba je řeč a jediné, na čem záleží, je její opravdovost.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
