Sajjid Kašua: Tančící Arabové

23. srpen 2019
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Sajjid Kašua: Tančící Arabové (detail knižní obálky)

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Ve vltavské řadě Letní čtení se tentokrát seznámíme se jménem, které v našich končinách nezaznívá tak často. A přesto by možná mělo. Sajjid Kašua, hebrejsky píšící izraelsko-arabský spisovatel, a jeho zčásti autobiografická prvotina Tančící Arabové. Její hrdina si klade otázku, kdo vlastně je. Prózu plnou situačního humoru, napsanou s nadhledem i ponorem insidera, poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Sajjid Kašua se narodil roku 1975 jako jeden ze čtyř bratrů v arabské vesnici Tira ve středním Izraeli. Jeho knihy jsou cenným svědectvím o situaci arabské menšiny v izraelské společnosti, o jejích rozporech a problémech. Kromě próz je v Izraeli také známý jako publicista – vysokou oblibu měly jeho dlouholeté sloupky psané pro deník Haaretz, kde vycházel z vlastních zkušeností a popisoval satiricky a s ironií absurdity rozpolcené existence izraelského Araba.

Velký úspěch zaznamenal také komediální televizní seriál Arabská práce (2007), natočený podle jeho scénáře – v tomto seriálu nasazeném v hlavním vysílacím čase největší izraelské komerční stanice Aruc 2 se mu podařilo, podle jeho vlastních slov, konečně „dostat do průměrného izraelského obýváku sympatické Araby“. Možná poprvé tak získal v Izraeli popularitu televizní seriál namluvený převážně v arabštině a oblíbilo si ho jak arabské, tak většinové židovské publikum.

Kniha Tančící Arabové, ze které teď pro rozhlas vybíráme, se pohybuje žánrově na rozhraní autobiografického povídkového souboru a jakéhosi bildungsrománu, v němž sledujeme hlavního hrdinu-vypravěče na cestě od dětství přes dospívání až do dospělosti. Kašua ho napsal ve svých šestadvaceti letech a okamžitě se díky němu stal hvězdou izraelské literární scény. Jednotlivé kapitoly na sebe navazují jen volně a líčí příhody či výjevy hrdinova života, sledují chronologickou linku a významnou roli zde kromě bezejmenného hlavního hrdiny hrají také postavy jeho otce – který byl v 60. letech vězněn za nikdy neprokázanou účast na teroristickém bombovém útoku na jeruzalémské univerzitě – a babičky, vdovy po bojovníkovi proti Židům ve válce za nezávislost Izraele, tradiční venkovské věřící muslimky, která si až do své smrti uchovala naději, že se jí navrátí rodinná půda a bude na ní moct být pohřbena.

Zatímco v průběhu románu vypravěčův otec, sám již ateista, socialista a stoupenec panarabského nacionalismu, postupně ztrácí víru v politické či vojenské vítězství Palestinců nad Izraelem, jeho syn je s požehnáním rodiny vyslán na elitní židovskou internátní školu, kde se zamiluje do své židovské spolužačky a přes různé ústrky zatouží splynout s majoritou a „být jako Žid“. Kniha končí v pesimistickém duchu – politický boj starších generací za emancipaci a samostatnost byl prohrán, stejně jako marný hrdinův zápas o to stát se rovnocenným členem majoritní izraelské společnosti.

V Izraeli byl Kašua oceněn mnoha cenami a jeho knihy byly přeloženy do desítky jazyků včetně češtiny, kde vycházejí péčí nakladatelství Pistorius & Olšanská. Zdali bude psát dál a jestli jeho knihy budou i nadále psány hebrejsky, je však nejisté. V roce 2014, v předvečer druhé války v Gaze, kdy se v Izraeli po únosu a zabití tří izraelských teenagerů vzedmula vlna protiarabské nenávisti – již on sám silně pocítil na vlastní kůži, jelikož s rodinou žil uprostřed židovské čtvrti v západním Jeruzalémě – napsal Kašua svůj poslední sloupek do deníku Haaretz, nazvaný „Proč musím opustit Izrael“. Krátce poté odjel s manželkou a svými třemi dětmi do amerického Illinois, kde dostal nabídku vyučovat na univerzitě tvůrčí psaní – rozhodnutý vícekrát se nevrátit do země, která zklamala jeho naděje.

Účinkuje: Pavel Batěk

Připravila: Magdaléna Křížová
Režie: Vít Vencl
Natočeno v roce 2018.

autor: Martina Křížková
Spustit audio

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?