S urnou napříč Ruskem a osudy české Židovky za stalinského teroru. Knihy, které spojuje jméno Aleny Machoninové
Jak fascinující může být vyprávění o smrti, umírání a loučení provázené nesmyslnou byrokracií v současném Rusku? Cesta do rodných míst je pro protagonistku, ale i autorku autofikční, esejistické prózy Rána čas truchlení a hojení. Ale zároveň je to také cesta k pochopení vlastní sexuality a ženskosti. Jak se o těchto tématech dá v současnosti vypovídat, natož v současném Rusku?
„Nedá se říct, že by mě oslovil ten příběh, protože ta kniha není dějová. To, že pojednává o tom, že hrdinka jede s urnou z jižního Ruska přes Moskvu na Sibiř, to je jenom taková kostra, na které to stojí. Zaujal mě i způsob psaní, který reflektuje to samotné psaní, a který se přiznaně hlásí k tomu, že se jedná o ženské psaní, věnuje tělesnosti a nějakým způsobem se vyrovnává s prací paměti – chápe, že je to něco velmi vratkého. A kolem toho vystavuje ten příběh,“ říká Alena Machoninová, se kterou si o románové prvotině ruské básnířky Oksany Vasjakinové povídala redaktorka Mozaiky Šárka Jančíková.
Hella
Jak žít v zemi, ve které se žít nedá? A jak rekonstruovat osudy člověka, jehož osobnost se zachovala ve střípcích korespondence, v pamětech z gulagu, několika fotografiích, ale i jako otisk v literatuře? Na to se pokouší odpovědět kniha Aleny Machoninové Hella. Proč se rozhodla ve svém románovém debutu autofikčně zpracovat minulost i současnost Ruska a čím ji tak fascinovala právě česká židovka Helena Frischerová? Poslechněte si celý rozhovor, který vedla se Šárkou Jančíkovou.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Jacques Cazotte: Zamilovaný ďábel. Ivan Trojan jako šlechtic, který si zahrává s temnými silami
-
Osudy Miroslava Donutila. Rozhlasové vzpomínky divadelního, filmového a televizního herce
-
Jezero. Syrovou, apokalyptickou prózu Bianky Bellové čte Petra Špalková
-
Thomas Bernhard: Prezident. Nekonečná samomluva mocných
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
