S urnou napříč Ruskem a osudy české Židovky za stalinského teroru. Knihy, které spojuje jméno Aleny Machoninové

16. leden 2024

Jak fascinující může být vyprávění o smrti, umírání a loučení provázené nesmyslnou byrokracií v současném Rusku? Cesta do rodných míst je pro protagonistku, ale i autorku autofikční, esejistické prózy Rána čas truchlení a hojení. Ale zároveň je to také cesta k pochopení vlastní sexuality a ženskosti. Jak se o těchto tématech dá v současnosti vypovídat, natož v současném Rusku? 

Oksana Vasjakinová: Rána

„Nedá se říct, že by mě oslovil ten příběh, protože ta kniha není dějová. To, že pojednává o tom, že hrdinka jede s urnou z jižního Ruska přes Moskvu na Sibiř, to je jenom taková kostra, na které to stojí. Zaujal mě i způsob psaní, který reflektuje to samotné psaní, a který se přiznaně hlásí k tomu, že se jedná o ženské psaní, věnuje tělesnosti a nějakým způsobem se vyrovnává s prací paměti – chápe, že je to něco velmi vratkého. A kolem toho vystavuje ten příběh,“ říká Alena Machoninová, se kterou si o románové prvotině ruské básnířky Oksany Vasjakinové povídala redaktorka Mozaiky Šárka Jančíková.

Hella

Alena Machoninová: Hella

Jak žít v zemi, ve které se žít nedá? A jak rekonstruovat osudy člověka, jehož osobnost se zachovala ve střípcích korespondence, v pamětech z gulagu, několika fotografiích, ale i jako otisk v literatuře? Na to se pokouší odpovědět kniha Aleny Machoninové Hella. Proč se rozhodla ve svém románovém debutu autofikčně zpracovat minulost i současnost Ruska a čím ji tak fascinovala právě česká židovka Helena Frischerová? Poslechněte si celý rozhovor, který vedla se Šárkou Jančíkovou.

Spustit audio

Související