Roman Karl Scholz: Goneril (5 dílů)
V nacistické věznici napsal mnohovrstevnatý, zdánlivě idylický román ze staré Anglie, dva roky nato byl rakouský spisovatel a katolický kněz popraven. On-line k poslechu do soboty 16. září 2017.
Rakouský spisovatel a katolický kněz Roman Karl Scholz (nar. 1912 v Šumperku) založil na podzim roku 1938 coby rakouský patriot antifašistickou odbojovou organizaci. V červenci roku 1940 byla jeho odbojová skupina zlikvidována gestapem, Scholz byl zatčen a po čtyřech letech věznění byl v květnu 1944 popraven. Ve vězení napsal v roce 1942 krátký román Goneril (rukopis vynesli Scholzovi spoluvězňové).
Děj je prostý: rakouský katolický duchovní se v Anglii v předvečer druhé světové války setkává s Goneril, dcerou hostitele. Nejde o skandální odhalení zakázané lásky mezi knězem a ženou, nýbrž o niterný cit dvou lidí, kterým „svatý zákon zakazuje patřit si navzájem“. Jen občas zazní v textu zmínka o napjaté atmosféře na kontinentu – čtenář si uvědomí, že se zde líčí idyla na pokraji katastrofy.
V září roku 2012 byla Scholzovi v Šumperku slavnostně odhalena pamětní deska.
Účinkuje: Petr Kubes
Překlad: Lucy Topoľská
Připravil a režii má: Michal Bureš
Natočeno v roce 2017.
Nejposlouchanější
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Jaroslav Rudiš, Petr Pýcha: Salcburský guláš. Temná místa minulosti dvou přátel vybublají na povrch
-
Jauregg, Uklidnění, Bláznivá Magdalena, Viktor Pomatený a další povídky Thomase Bernharda
-
Martin Ryšavý: Tundra a smrt. Dobrodružná výprava k neprobádaným končinám lidské existence
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.