Rodina Franze Kafky

Poslouchejte na Vltavě 26. dubna 2015 ve 20:00.

Koláží úryvků z próz, deníků a dopisů Franze Kafky a fragmentů textu Christiana Scholze Můj syn vzniká zajímavý kontrast mezi citovým, místy naivním, leč lidsky vřelým - byť fiktivním - projevem matky a osobitými texty z pera jednoho z největších autorů světové literatury 20. století.

Franz Kafka psal: „V pondělí jsem na ulici chytil pod krkem kluka, který ještě s dalšími házel velkým míčem po služebné, jdoucí bezbranně před nimi. Právě když míč trefil děvče do zadnice, ve vzteku jsem ho škrtil, odstrčil ho a vyhuboval mu. Člověk dočista zapomene na svou pozemskou existenci, když je celý tak plný vzteku, a napadne ho, že naskytne-li se příležitost, bude stejně tak zcela plný mnohem krásnějších pocitů.“

Julie Kafková: „Když jsme byli na letním bytě ve Františkových lázních, ležel Franz obyčejně doma na pohovce nebo se zaměstnával v hodinách své múzy psaním, měl už svůj vlastní pokoj. Nebo podnikal velké pěší pochody, vždy s kloboukem. Jedl mnohdy tak málo, že jsem měla starost, že by to mohlo podkopat jeho zdraví. On byl vegetarián. Musela jsem ho vždycky požádat, aby jedl více než ořechy a špenát.“

Fragmenty fiktivního monologu Kafkovy matky jsou proloženy pestrými citáty z deníků Franze Kafky a z jeho próz a korespondence. Celek tak dokresluje rodinné prostředí, v němž Kafka žil, ve zvláštním prolnutí fikce s realitou.

Christian Scholz (nar. 1951 ve Stockholmu) žije v Curychu. Vystudoval germanistiku, stal se renomovaným uměleckým fotografem. Na cestách zafotografiemi psal pro magazíny i reportáže a eseje. Kromě fotografických alb vydal i knihy dokumentární povahy, například o Švýcarsku a jeho jazycích. Píše rovněž rozhlasové literární dokumenty a rozhlasové hry. Z jedné z nich, fiktivního monologu Julie Kafkové Můj syn, jsme čerpali fragmenty do našeho pořadu o rodině Kafkových.

Účinkují: Taťjana Medvecká a Václav Neužil

Připravil: Miroslav StuchlRežie: Dimitrij Dudík